Před 30 lety. Marta Kubišová slíbila studentům hymnu a tisk informuje o hrdinech socialistické práce

Výběr z Rudého Práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Na programu diskuse i zábava

Další den, kdy se Moskva představuje Pražanům, patřil opět setkáním funkcionářů obou hlavních měst.

Po přijetí moskevské delegace, vedené soudruhem Lvem Zajkovem, pražským primátorem Zdeňkem Horčíkem na Staroměstské radnici se sešli v konferenčním sále Paláce kultury na společném semináři představitelé obou městských výborů komunistických stran spolu s funkcionáři všech deseti družebních obvodů Prahy a Moskvy.

Naplno se také rozjely kulturní programy. Jako první se představili členové Moskevského loutkového divadla na scéně Divadla u Jindřišské věže. Samostatný program pokračoval rovněž v klubu Moskva-Praha v Domě sovětské vědy a kultury. Sjezdovým sálem Parku kultury a oddechu J. Fučíka zněly skladby moskevských rockových skupin.

Soudruh Jakeš přijal zimbabwské poslance

Generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš přijal v úterý v přítomnosti člena předsednictva ÚV KSČ, předsedy Federálního shromáždění ČSSR Aloise Indry, parlamentní delegaci Zimbabwské republiky. Obsahem rozhovoru byly otázky týkající se dalšího rozvoje vzájemné spolupráce.

Za zdravé životní prostředí

Práce je otcem bohatství, země však jeho matkou. Pracovitý člověk ve svém historickém vývoji vždy usiloval o bohatší život. K zemi a přírodě se však často choval necitlivě..

„Kdo objektivně a střízlivě nahlíží do minulosti, nemůže popřít, že KSČ postupně na vznikající ekologické problémy upozorňovala již od počátku 60. let. Na zasedání ústředního výboru KSČ se znovu poukázalo na negativní vliv extenzivního rozvoje naší ekonomiky na životní prostředí. Otevřeně bylo řečeno, že stav našeho životního prostředí není dobrý. Projevy negativismu a bezvýchodnosti však nejsou na místě.“

Tři miliony kilometrů bez nehody

Z rodinného domku na bojkovické stráni to má Oldřich Hudeček do práce co by kamenem dohodil. Cestu z kopce zvládá ve svých téměř 57 letech rychle. Stačí projít kolem státního statku a za vlakovým kolejištěm už vidí bránu místní vozovny, která patří místnímu závodu ČSAD Uherské Hradiště. Obchází Tatru T 815 i návěs. Nezbytnou kontrolu nikdy neošidí.

Soudruh Hudeček si poradil v každé mimořádné situaci a vždy se vrátil do mateřské vozovny v pořádku. Důkazy o jeho práci a úctě společnosti nacházíme v jeho rodinném domku. Na stěně jsou vystavena čestná uznání za ujeté kilometry. Nechybí ani státní vyznamenání od prezidenta a titul hrdina socialistické práce.

O vztahu Západu k sovětské přestavbě

Na setkání M. Gorbačova a W. Brandta v Moskvě se hovořilo především o vývoji v socialistických zemích, bezpečnostních otázkách a vztahu Západu k přestavbě.

Setkání novinářů: jak se vidíme

Moskva (Zpravodaj ČTK): O úloze tisku při formování vzájemného pohledu na události v socialistických zemích a na Západě diskutují od úterka v Moskvě novináři z 28 zemí. Kulatý stůl pod názvem Východ–Západ, Jak se vidíme navzájem uspořádala sovětská tisková agentura Novosti (APN) a Mezinárodní tiskový ústav (IPI) se sídlem v Londýně.

Hašek s čistým kontem

Patnácté dějství hokejové ligy přineslo čtyřbodový zisk hostům. Litvínov dokázal vyhrát v Českých Budějovicích a Jihlava v Gottwaldově, kde exceloval brankář Hašek. Dalšímu ze soubojů o špici nechybělo tempo ani říz. V první třetině podržel Duklu brankář Hašek, který měl opět velký den.

Atleti do Helsinek

Finské Helsinky se ucházejí o uspořádání atletického mistrovství Evropy v roce 1994.

V televizi ten večer na prvním programu diváci našli čínsko–japonský dokumentární seriál Hedvábná cesta a záznam fotbalového utkání Dynamo Kyjev – Baník Ostrava. Na druhém programu běžel přímý přenos Sovětské písně z Ostravy.

Jedna z velkých tváří sametové revoluce, která se svým hitem Modlitba pro Martu zazpívaným z budovy Melantrichu na Václavském náměstí dojala celou zemi.

Co jste tehdy dělala a jak vypadal váš život?

17. listopadu jsem si vzala o hodinu více volna a odjela jsem za dcerou do školy. V zaměstnání jsem si dohodla, že půjdu na povolenou manifestaci na Albertově. To se moc nezdařilo. Slíbila jsem studentům, že jim zazpívám hymnu. Než jsme se tam konečně s dcerou dovlekly, protože odklonili dopravu, mezitím se čelo průvodu zvedlo a šlo proti nám.

My jsme nevěděly, zda se půjde na Vyšehrad, protože jedna polovina zahnula na Vyšehrad a druhá k centru. A protože Káťa, které bylo deset let, zakopávala o odložené tašky na zemi – na Albertově byla hlava na hlavě – začala trochu fňukat, že nikam nevidí, což měla pravdu.

Já si řekla, že bude lepší nejít do centra, ale na Palackého mostě to vzít do Motola. Ale jak nejezdily tramvaje, šly jsme chvíli pěšky, chvíli jsme jely tramvají, ale ta zase zastavila.

A když jsme přišly domů, tak muselo být půl sedmé nebo sedm večer. To už se na Národní třídě odehrávala ta řež studentů. Do toho mi zavolala Olga Havlová a říkala: „Marti, jste doma?” A já jsem říkala: „Právě jsme dorazily.”

Vůbec jsem netušila, že to bude tak hrozné. To jsem se dozvěděla až v pondělí, když jsem přišla do práce.

Jak na tu dobu vzpomínáte?

Já jsem nevycházela z překvapení, protože jsem si říkala, že 17. listopad je Mezinárodní den studenstva a navíc je to výročí, kdy zabili Opletala. A tak jsem si myslela, že komunisté si budou na takovéhle datum dávat velký pozor. Samozřejmě nezklamali.

Naplnily se myšlenky listopadu 1989?

Nenaplnily se. Já jsem velmi rozezlená, nejsem se stavem světa vůbec spokojená. Mám na mysli globálně. Dnes se všechno posuzuje globálně, ono to není jen u nás. Politici se pořád pídí po nějakých shodách a konsenzu, ale zapomínají na to, že někde je pravda. Místo aby se orientovali podle pravdy a lži, tak se pídí po konsenzu.