Článek
Výběr z Rudého práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Z domova:
Perspektivy malotraktoru
Malotraktory se z Prostějova vyváží do celé ČSR i dalších zemí RVHP. V současné době se vyrábí kolem 3000 malotraktorů, čemuž možnosti podniku prozatím dostačují. V budoucnu se ovšem počítá se zvýšením výroby na deset tisíc, později i dvacet tisíc kusů. Na to ovšem v současnosti chybí velká kupa peněz. O možnostech spolupráce s dalšími podniky, která by mohla problém řešit, informoval v rozsáhlé reportáži deník ÚV KSSS Pravda už 22. srpna 1989.
Soudružské setkání
Člen představena ÚV KSČ Jan Fojtík přijal v Praze ministra kultury Kubánské republiky Armanda Harta Dávalose. V srdečném a soudružském duchu se navzájem informovali o situaci v obou zemích a úkolech, které stojí před jejich komunistickými stranami. Fojtík hosta seznámil s výsledky politiky přestavby hospodářského mechanismu a demokratizace naší společnosti.
Mezi pracujícími Motoru Jikov
Státní podnik Motor Jikov v Českých Budějovicích navštívil tajemník ÚV KSČ František Hanus. Prohlédl si výsledky zavádění poznatků vědy a techniky do praxe. Zajímal ho také brigádní program, plnění sociálního programu či práce Lidových milicí. V následné diskuzi na jednání členské schůze zdůraznil, že je důležité, aby se stranické organizace více opíraly o zkušenosti dělnických kolektivů v rozhodujících podnicích a družstvech.
Ze zahraničí:
Ohrožení odzbrojovací dohody: Nové jaderné zbraně v Británii v roce 1991? Odhalení deníku The Times
Británie připravuje nový jaderný systém, který má zmařit výsledky sovětsko-americké smlouvy o likvidaci jaderných raket. Na území Anglie mají být totiž na leteckých základnách rozmístěny nové americké bombardéry F-15 Eagle vyzbrojené novými jadernými střelami.
Boj s bílou smrtí
Sovětský svaz je odhodlán připojit se do úsilí ohledně likvidace nelegálního obchodu s narkotiky. Stojí si za názorem, že se z tohoto problému stal problém světový a politici by ho měli řešit. Sovětský svaz v této záležitosti již uzavřel mezivládní dohody o vzájemné pomoci s Británií, Spojenými státy, Francií a Německou spolkovou republikou.
Z pobytu v KLDR
Delegace KSČ v čele s Miroslavem Zajícem odcestovala do KLDR a v pondělí se v Pchjonjangu setkala s tajemníkem ÚV Korejské strany práce, kterým je So Kwang-Him. Sdíleli mezi sebou své poznatky ohledně hospodářského mechanismu a informovali tajemníka o aktuálních úkolech zemědělské politiky KSČ. Delegace také navštívila zemědělské a potravinářské podniky v provincii Kangwon.
Počasí:
V neděli padl teplotní rekord: 22.10. byla naměřena teplota 21,7°C, o 1,8°C víc než v roce 1851.
Na podzim 1989 pro Seznam vzpomíná:
Jiří Drahoš
senátor, kandidát na prezidenta v roce 2018 a bývalý předseda Akademie věd České republiky
Co jste tehdy dělal a jak vypadal váš život?
V roce 89 jsem pracoval jako řadový vědecký pracovník v Ústavu teoretických základů chemických procesů Československé akademie věd. Protože jsem několikrát odmítl vstup do KSČ, tak jsem se víceméně smířil s tím, že budu pracovat jako řadový vědecký pracovník, v tom mém oboru – chemii – to ale nebyl zas takový problém jako v jiných disciplínách. A 17. listopadu jsem byl spolu se svým sborem Canticorum Iubilo, kde zpívám už 46 let, na soutěži sborového zpěvu v Jihlavě, takže já jsem 17. listopad prožil tam. Začaly tam pronikat nějaké informace o tom, co se děje v Praze, ale my jsme se vraceli až následující den.
Kdy a jak jste se tedy poprvé dozvěděl o listopadu 1989 a dění na Národní třídě?
Ještě večer samozřejmě ne, ale až ráno. Byla tam spousta sborů a určitě řada lidí z Prahy, takže různými kanály, dnes už nejsem schopen přesně identifikovat jakými, se šířily informace, že došlo k nějakému incidentu na Národní třídě. To už vlastně pak hlásila taky Svobodná Evropa, hlásily to zahraniční rozhlasové stanice, spekulovalo se o tom mrtvém studentu Šmídovi. Čili ten druhý den ráno už bylo jasné, že se něco zásadního semlelo, ale pořád jsme nevěděli přesně co, takže když jsme se vraceli do Prahy, tak jsme byli samozřejmě všichni velmi napnuti.
Jak vzpomínáte na tehdejší protesty?
Obratem jsme v Ústavu, kde jsem pracoval, ustavili občanské fórum a začali jsme velmi bedlivě sledovat situaci. Účastnili jsme se samozřejmě všech akcí na podporu té změny, to kromě toho samozřejmě znamenalo taky otevření cesty k nějakým vědecko-manažerským funkcím – čili rok 89 pro mě byl zlomový nejenom společensky, ale i profesně. Do té doby bych nemohl dělat ani vedoucího nějaké neformální skupiny. Nedlouho poté jsem se stal zástupcem ředitele, pak ředitelem ústavu a už se ta vědecko-manažerská dráha rozběhla.
Jak hodnotíte těch 30 let? Naplnily se myšlenky listopadu 1989?
Určitě žijeme v demokratické a svobodné společnosti, byť samozřejmě ani demokracie, ani svoboda nejsou provždy dané atributy společnosti. Řekl bych, že i proto musíme na tu demokracii a svobodu dávat pozor. Na druhé straně ve srovnání s tím, v čem jsme žili předtím, v naprosto nedemokratickém režimu, který ovládala jedna strana komunistická, tak ta doba a situace je někde úplně jinde, takže já jsem velmi rád, že žiji ve svobodné a demokratické společnosti. Samozřejmě i my jsme tehdy měli představy, že celý ten posun od totality k demokracii půjde daleko rychleji. Zjistili jsme, že hlavně mentalita lidí se zdaleka tak rychle nemění. Můžeme změnit ekonomické podmínky, můžeme změnit společenské podmínky, systém, ale v hlavách lidí, jak je vidět, se to mění daleko pomaleji. Takže já to nenazývám zklamáním, měli jsme tenkrát představu, že to půjde rychleji, ale musíme být realisté a je to tak, jak to je. Já jsem velmi rád, že k listopadu 89 došlo, že došlo k celému tomu posunu. Jsem přesvědčen, že pro společnost je to velmi dobře.
