Článek
Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.
Výběr z Rudého práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Z domova:
Až do výše 300 metrů
Státní podnik Teplotechna, jehož pracovníci za posledních několik let postavili čtyři třistametrové komíny, má „pestrou pracovní náplň“. Letos pracují na opravách elektrárenských bloků, sklářských pecí, komínů pro cementárny a tepelných izolací pro jadernou elektrárnu Dukovany, Fakultní nemocnici v Brně a pražské školy.
Setkání se zástupci Svazu invalidů
Předseda výboru pro stranickou práci a ÚV Národní fronty Karel Urbánek ocenil práci Svazu invalidů, který pro ČSR „vytváří hodnoty jak materiální, tak morální“. Předsedkyně ÚV Svazu invalidů Anna Váchalová zároveň navrhla zařadit závažné problémy v oblasti výchovy a vzdělávání postižených na program XVIII. sjezdu ÚV KSČ.
Malé zamyšlení: Škodlivé decibely
Apel na provozovatele příliš hlasitých hudebních produkcí. „Argument, že moderní hudba vyžaduje vyšší hlučnost, nemůže projít,“ píše Otakar Nádhera. Příliš hlasitá hudba je problémem právním a často i zdravotním. Pořadatelé i hudebníci by měli zvážit konzultaci s ušním lékařem, foniatrem i psychiatrem.
Ze zahraničí:
Kim Ir-sen přijal velvyslance ČSSR
Generální tajemník ÚV Korejské strany práce a prezident KLDR přijal velvyslance ČSSR Václava Heřmana. Viceprezident KLDR Ri Jong-ok udělil Heřmanovi vysoké státní vyznamenání Řád přátelství mezi národy II. stupně.
Návrh programu hospodářské obnovy v ČLR: Na křižovatce reforem
Bilancování nad posledními 10 lety hospodářských reforem v ČLR bude předmětem zasedání ÚV KS Číny, které má ukončit nelehkou etapu po zásahu armády na náměstí Nebeského klidu. Strana usiluje o návrat ke klidné tvořivé práci. Příčinu pekingských událostí vidí v hospodářské oblasti, proto připravuje nový tříletý program ekonomické obnovy, navíc chce snížit inflaci a stabilizovat vnitřní trh.
Zahájena výstava členských zemí RVHP
Na moskevském výstavišti úspěchů národního hospodářství SSSR byla zahájena výstava s názvem Realizace komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských zemí RVHP. Výstava je zároveň i veletrh. Představuje výsledky práce zemí RVHP. Především v oblasti elektronizace národního hospodářství, jaderné energie a biotechnologie.
Ze sportu:
Dnes v Praze na Letné: ČSSR–Švýcarsko
Fotbalisté ČSSR se dnes utkají se švýcarským národním týmem v kvalifikačním utkání na 14. mistrovství světa ve fotbale, které se příští rok koná v Itálii. Československý tým je v dnešním utkání favoritem, Švýcarsko již šanci na postup ztratilo.
„Z hlediska motivace je to pro nás docela jiná situace než pro mužstvo ČSSR. My už jsme naději na postup na MS 1990 ztratili, ale to neznamená, že jsme přijeli do Prahy jako turisté. Každý hráč chce přesvědčit, že do národního mužstva patří. Zda však dokážeme vzdorovat tlaku československého mužstva a povzbuzování publika, se ukáže až v utkání,“ vysvětlil švýcarskou situaci trenér Uli Stielike.
Na utkání na pražském stadionu Sparty na Letné se prodalo již dvacet tisíc vstupenek. Další se budou prodávat přímo na místě. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program a pět druhů „fotbalových“ samolepek.
Na podzim 1989 pro Seznam vzpomíná:
Jiří Padevět
Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět vypráví o svém listopadu 1989.
Co jste tehdy dělal a jak vypadal váš život?
Můj život bezprostředně okolo 17. listopadu 1989 probíhal poněkud jednotvárně. Od dubna 1989 jsem totiž plnil, jak se tehdy říkalo, nejčestnější povinnost mladého muže, tedy základní vojenskou službu. Měl jsem sice velké štěstí, protože jsem působil jako zdravotník, lidově řečeno lapiduch, na vojenském letišti u Žatce a měl jsem v této funkci poněkud volnější režim. Přesto ale můj život určovaly především řády a předpisy Československé lidové armády.
Kdy a jak jste se poprvé dozvěděl o listopadu 1989 – dění na Národní třídě?
O demonstraci samotné a dění bezprostředně po 17. listopadu 1989 jsem se dozvěděl s mnohadenním zpožděním. Armádní politruci, alespoň u našeho útvaru, se, jistě poslušni rozkazu komunistické strany, postarali, abychom byli zcela odstřiženi od informačních zdrojů, což nebyl v éře televize, rozhlasu a denního tisku zase takový problém. Paradoxně jsme měli první informace od některých důstojníků.
Jak na tu dobu vzpomínáte?
K dění v prosinci mám vzpomínku, která možná dobu ilustruje poměrně přesně. Jeden z nejpříšernějších komunistických lampasáků, kteří na letišti sloužili po oznámení kandidatury Václava Havla na prezidenta republiky, veřejně prohlašoval, že jestli Havla zvolí prezidentem, pověsí si do kanceláře raději portrét Adolfa Hitlera. Inu, nepověsil si nic, v lednu odcházel s kufříkem přes bránu kasáren vstříc životu v civilu a nové době, se kterou se myslím do konce svých dnů nesmířil.
Jak hodnotíte těch 30 let? Naplnily se myšlenky listopadu 1989?
Hodnotit 30 let vývoje společnosti, ke kterému přispěl nejen listopad 1989, ale poměrně radikální proměna celého světa, na několika řádcích zodpovědně nejde. Lze snad říci, že se podařilo vybudovat občanskou společnost tak silnou, že je trnem v oku řadě populistů a totalitářů, a lze jistě říci, že se devadesátá léta podepsala na vnímání porevolučního vývoje především v ekonomické oblasti poměrně negativně, nicméně je nutno dodat, že kdyby komunismus nepokřivil celou společnost včetně vlastnických vztahů, žádná divoká privatizace by se nekonala.
Myšlenky listopadu, tedy odvaha k životu v demokracii, který je pro řadu lidí komplikovanější než život v totalitě, se u někoho naplnily a někdo o ně nestál, nestojí a stát nebude.
