Článek
Psal se 17. srpen 1896 a čtyřiačtyřicetiletá manželka dělníka Bridget Driscollová se svojí šestnáctiletou dcerou přecházely Dolphin Terrace v Londýně. Vtom se přiřítilo auto, podle svědků rychlostí naprosto bezohlednou, jako požární vůz. Bridget srazilo, a ta se tak nedobrovolně zapsala do dějin jako první chodec, který přišel o život v dopravní nehodě.
Pro kontext: jednalo se o stroj značky Roger-Benz, který měl maximální rychlost 13 kilometrů za hodinu. Řidič Arthur James Edsall tvrdil, že jel pouhých 6,4 km/h, před hrozící srážkou navíc údajně křičel a troubil, aby se mu Bridget vyhnula. Celý příběh popisuje například BBC.
Úplně první obětí dopravní nehody ale byla vědkyně Mary Wardová, která v roce 1869 – rovněž v srpnu – vypadla z vozu přímo pod kola a na následky zlomeného krku na místě zemřela.
3700 obětí nehod denně
Pokud čtete průměrnou rychlostí okolo 200 slov za minutu, od chvíle, kdy jste začali článek číst, zemřeli v dopravní nehodě zhruba dva lidé. Jeden chodec pak přijde v nehodě o život přibližně každých 101 vteřin. Celkem zemře na silnicích ročně přibližně 1,35 milionu lidí, což znamená 3700 denně.
Rychlost, jakou oběti přibývají, ukazuje grafika WHO. V horní části panelu je možné zvolit důvody úmrtí nebo statistiky jednotlivých zemí. Data je však třeba brát s určitým odstupem – například pro Českou republiku nejsou zcela přesná.
Podle WHO počet úmrtí na silnicích celosvětově roste. Největší problém je v oblasti jihovýchodní Asie, čísla stoupají i v Africe. Naopak západní Tichomoří v grafech postupně klesá, i když stále patří mezi nejvíce postižené oblasti.
Situace v Evropě se lepší
Z dat Eurostatu naopak vychází, že v Evropě dlouhodobě počet obětí dopravních nehod klesá. V roce 2019 zemřelo na silnicích téměř o třetinu méně lidí než v roce 2009.
Tento trend kopíruje i Česká republika. Počet nehod se snižuje a vloni při nich zemřelo 460 lidí. Bylo to bezmála o devět desítek méně než v roce 2019 a celkově nejméně od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky.
Stále platí, že nehody tragické nebo se zraněním v Česku nejčastěji způsobují řidiči motorového vozidla, klesá naopak počet těch, které zapříčinil chodec.
Rychlost stále zabíjí
Podle tiskové zprávy České asociace pojišťoven ale existuje jeden nadčasový faktor, který hraje velkou roli ve smrtelných nehodách: rychlost. Navzdory tomu, že se v poslední době bourá méně, podíl úmrtí právě z tohoto důvodu se dál drží okolo 40 procent.
„Všichni v autě spěcháme, ale málokdo si uvědomuje, jak fatálně může rychlá jízda dopadnout,“ říká ve zprávě výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. „Pokud dojde k nehodě, vysoká rychlost způsobuje vážnější následky a častěji těžká zranění. Přitom závod s časem se vyhrát nedá a těch pár ušetřených minut za zmařené lidské životy nestojí,“ dodal.
V průzkumu, který pro ČAP zpracovala agentura BEHAVIO, devět z deseti řidičů uvedlo, že je pro ně při řízení nejdůležitější neohrozit ostatní a sebe. Stejné procento respondentů však udává, že pravidelně překračuje rychlost v obci i mimo ni. Mezi nimi i ti, kteří se považují za ohleduplné řidiče.
Naopak od rychlé jízdy je v 80 % odradí obava ze ztráty řidičského oprávnění, 60 % uvedlo jako důvod ke zpomalení strach z pokuty.
I proto od srpna do září BESIP organizuje preventivně-edukativní roadshow, ve které návštěvníkům nabízí co možná nejautentičtější zážitek z vážné dopravní nehody.
Do deseti let poloviční čísla
Další projekt představila na začátku letošního roku vláda, která 4. ledna schválila Národní strategii bezpečnosti silničního provozu na období 2021 až 2030. Cílem je snížit počet usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách na silnicích na polovinu oproti předchozímu období 2011–2019, kdy zemřelo 5419 lidí.
„Strategie BESIP vychází z podrobné analýzy toho, jaké jsou hlavní příčiny závažných nehod. Představuje dlouhodobý plán, jak nejen pomocí prevence a sankcí, ale také investicemi do infrastruktury a zaváděním nových technologií zvýšit bezpečnost na našich silnicích,“ uvedl v lednu ministr dopravy Karel Havlíček.
Strategie se zaměřuje zejména na mladé řidiče, nepřiměřenou rychlost nebo úseky, které jsou častým dějištěm nehod. Projekt plánuje také zabezpečení železničních přejezdů nebo nová místa na odpočívadlech pro kamiony. Na silnicích nižších tříd by pak měly bezpečnost zvýšit například svodidla oddělující cestu od stromů, ve městech se strategie zaměřuje na zranitelné účastníky provozu, jako jsou chodci či cyklisté.
