Článek
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) firmě původně vyměřila sankci sedm milionů, výši pokuty ale po odvolání snížilo ministerstvo životního prostředí.
Precheza, jež patří do skupiny Agrofert, kterou před vložením do svěřenských fondů vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO), podala na ministerstvo žalobu a chtěla, ať ji úřad očistí zcela. Neuspěla, může podat kasační stížnost, napsal server iHNED.cz.
Látka unikla do ovzduší v noci na 29. října 2014 při rozjezdu linky na výrobu kyseliny sírové, podle tehdejších dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl limit překročen až šestatřicetkrát. Nebývale vysoká koncentrace dráždivého plynu tehdy vyburcovala k pohotovosti policisty, hasiče i pracovníky životního prostředí.
V únoru 2015 inspektoři ČIŽP ČTK řekli, že Precheza porušila podmínky stanovené pro náběh linky na výrobu kyseliny sírové, a s Prechezou inspekce zahájila správní řízení.
ČIŽP tehdy viděla jasnou souvislost mezi únikem plynu a tím, že chemička po odstávce v říjnu 2014 obnovovala výrobu kyseliny sírové. Precheze udělila rekordní sedmimilionovou pokutu. Chemička podle inspekce „vědomě ohrozila zdraví“ obyvatel čtyřicetitisícového Přerova, když zahájila rozjezd výroby přes nepříznivé klimatické podmínky.
Navíc to neohlásila úřadům. „Ekonomické zájmy a snaha o uvedení zdroje do provozu v tomto případě hrály významnější úlohu než zdraví obyvatel Přerova,“ konstatovala inspekce v rozhodnutí.
Firma se odvolala k nadřízenému ministerstvu životního prostředí, které vede Richard Brabec (ANO). To pokutu snížilo na půl milionu korun. Argumentovalo, že nejsou přesvědčivé důkazy, že jedovatá látka pocházela z Prechezy. Pokutu firma nakonec dostala, protože nový nájezd výroby úřadům nehlásila s dostatečným předstihem nejméně 24 hodin.
Precheza poté na ministerstvo podala žalobu, podle právníka chemičky Pavla Dejla mělo řízení řadu vad. Úřady prý nedostatečně zjistily, co se přesně stalo, a firmu neseznámily s důkazy, které posuzovaly, píše server.
Podle webu soudce Milan Tauber připustil, že rozhodnutí mělo několik formálních vad, nebyly však tak závažné, aby bylo celé rozhodnutí o pokutě neplatné. „Byla možnost uložit pokutu až ve výši deset milionů korun. Soud přihlédl k tomu, že základní kapitál žalobkyně je 1,2 miliardy korun, takže o nepřiměřenou pokutu jít nemohlo,“ dodal Tauber. Precheza může podat kasační stížnost. Její právník neuvedl, zda to udělá, napsal web.
