PRE staví v Praze nabíječky za téměř 200 milionů. Stát pomůže dotací

Takzvanou „PRE Metropolitní síť“ má v Praze tvořit celkem 441 nabíjecích stanic. Více než stovkou milionů na jejich stavbu přispěje Ministerstvo dopravy dotací.

V první etapě Pražská energetika (PRE) už začala instalovat celkem 112 nabíječek především na vlastní trafostanice. Mají být hotové do konce příštího roku. Celkové náklady přesáhnou 48 milionů korun. Z toho celkem 23 milionů dostane PRE od ministerstva.

Nyní finalizuje příprava druhé etapy, v níž chce firma do konce roku 2022 namontovat 329 nabíječek na stožáry veřejného osvětlení, zdi budov nebo do samostatných stojanů.

„Druhá etapa má proti té první trojnásobný rozsah,“ říká Vojtěch Fried, šéf odboru PREmobilita & Smart City. Z plánovaných zhruba 150 milionů korun má podle něj dotace pokrýt 60 procent, tedy kolem 90 milionů.

PRE podle Frieda počítá s tím, že k osazení nabíječkami použije celkem 82 připravených sloupů veřejného osvětlení, které pro hlavní město modernizuje jeho dceřiná firma PREdistribuce.

Prvních 12 pouličních svítilen vybaví PRE nabíječkami na Vinohradech. Právě tady společnost PREdistribuce s modernizací veřejného osvětlení začala. Přivádí k lampám nové kabely a rozvody pro optická vlákna. Nové svítilny označované jako „EV-ready“ (připravené pro elektromobilitu) lze pak osazovat takzvanými smart technologiemi - včetně nabíječek.

PRE bude na dodávku nabíječek vypisovat veřejná výběrová řízení. Na peníze z více než stomilionové dotace si tak může sáhnout řada firem, které buď vyvíjejí vlastní nabíjecí stanice, nebo prodávají cizí produkty.

Zda bude PRE všechny nabíječky na městském mobiliáři a budovách také sama provozovat, není jasné. „Zatím se diskutují tři varianty,“ říká Tomáš Jílek, šéf městské firmy THMP, která provozuje veřejné osvětlení. V úvahu podle něj přichází koncesní řízení, v němž město vybere jednoho či více koncesionářů, kteří nabíječky na pouliční lampy osadí, budou za koncesi platit a provozovat síť ve své režii. Nebo může město založit s dalším partnerem společný podnik na jejich provoz. „Nebo je možná kombinace těchto cest,“ říká Jílek.

Energetická skupina PRE, v níž většinu ovládá (zčásti přímo, zčásti nepřímo přes společný podnik s městem) soukromá německá korporace EnBW, je každopádně při téměř 900milionovém projektu na obnovu veřejného osvětlení a 200milionovém projektu na dodávku nabíječek pro pražský magistrát klíčovým hráčem.

A kolem celého záměru se i kvůli tomu rozjíždí masivní lobbing.

Síť veřejného osvětlení sama o sobě představuje pro každé větší město obrovský potenciál. Lze na ní stavět kromě samotného osvětlovacího systému a nabíjecí infrastruktury i řadu dalších aplikací: od hotspotů pro veřejný internet přes kamerové systémy či meteostanice až po „smart“ parkovací služby. Příklad? Monitorovací síť na kandelábrech ve spojení s mobilní aplikací může třeba uživateli ukazovat, kde v jeho okolí je momentálně volné parkovací místo. Lidé by tak nemuseli kroužit kolem úřadů nebo domovních bloků na sídlištích a hledat díru mezi řadami odstavených aut.

V souvislosti s pražským „kandelábrovým projektem“ se ozývají kritici, podle nichž město spolu s PRE sahá po zastaralém řešení a nevyužívá všech možností, které obnova veřejného osvětlení nabízí.

„Modernizace veřejného osvětlení a nasazování takzvaných smart prvků ve spojení s elektromobilitou probíhá v Praze – a nejen tam - zcela nekoncepčně, bez diskuze s odbornou veřejností a bez definování základních atributů pro skutečně chytré řešení potřeb Pražanů,“ tvrdí například Roman Bajčan, šéf uskupení Smart Lighting Solution (SLS), jež sdružuje dodavatele a vývojáře nových technologií pro pouliční svícení.

„Neproběhla a neprobíhá diskuze nad volbou optimální technologie pro obsluhu elektromobility, neexistuje debata nad nejvhodnějšími lokalitami pro smart technologie, neřeší se ekologické ani technologické prvky,“ dodává Bajčan. Nejvíc mu vadí, že na modernizaci veřejného osvětlení za téměř miliardu korun Praha nevypsala veřejné výběrové řízení, ale rovnou ji přiklepla skupině PRE.

„Když se k pražským lampám přivede nová kabeláž a optické vlákno, ale samotný osvětlovací bod zůstane ‚hloupý‘, nedává to žádnou přidanou hodnotu,“ říká Bajčan. Sám za Smart Lighting Solution oslovil magistrát s nabídkou prezentace vlastních řešení SLS. „Zůstalo to ale bez jakékoliv reakce,“ zlobí se.

Další kritika jde ze strany Asociace pro elektromobilitu. Podle Lukáše Hataše z jejího vedení je nepraktické osazovat modernizované pouliční svítilny jen dvěma nabíjecími body s výkonem 22 kW, jak PRE plánuje.

„Menší elektromobily mají palubní nabíječky o kapacitě 3,6 či 7,2 kW, větší 11 nebo 16,5, výjimečně 22 kW,“ vysvětluje Hataš. „Pokud ke stanici budou připojena dvě auta s 11kilowattovou dobíječkou, pořád zůstane volných 22 kilowattů, což by stačilo pro tři malá Citigoe.“ Těžko se podle něj dá čekat, že řidiči, kteří se k nabíječce dostanou třeba večer po návratu z práce, budou po pár hodinách přeparkovávat nabité auto, aby uvolnili místo dalšímu elektromobilu. Zásuvky nejspíš zůstanou obsazené, takže i přes vysokou kapacitu takové nabíjecí místo uspokojí jen minimum zájemců.

Hataš proto prosazuje, aby měly 22kilowattové stanice více dobíjecích bodů a mohly nabíjet víc aut najednou. „V roce 2023 v Praze může jezdit přes pět tisíc elektroaut, budou-li se dělit o 500 nabíjecích stanic, nedává to smysl,“ tvrdí. Zvlášť, když už bude v chodníku uložený dostatečně výkonný kabel a kapacitu pro větší počet aut bude mít město předplacenou.

Další připomínky k tomu, jak náhrada tradičních pražských pouličních svítidel za „EV-ready“ lampy na Vinohradech proběhla, mají památkáři. Těm vadí v pražském městském jádru objemná plechová přízemní základna nových kandelábrů, v níž jsou ukončené kabelové rozvody. Podle nich nevzhledná krabice u chodníku narušuje ráz památkové rezervace.

Manažeři skupiny PRE i firmy THMP, pod niž spadá správa veřejného osvětlení, ale projekt obhajují. A ujišťují, že na konkrétní podobě nabíjecích „kandelábrů“ se teprve pracuje.

„Lokality pro budování dobíjecích stanic vybíráme na základě jednání s jednotlivými městskými částmi,“ říká Vojtěch Fried z PRE. „Přístup radnic se různí, ne všechny chtějí dobíječky umístěné právě na lampách veřejného osvětlení,“ dodává.

Způsob osazování modernizovaných pouličních svítilen nabíječkami, případně dalšími aplikacemi, má PRE ještě koordinovat s pražským Institutem pro plánování a rozvoj a komunitní firmou Operátor ICT, jež má v metropoli na starosti nasazování moderních technologií.

Podle Stanislava Votruby z firmy PREdistribuce bude mít poslední slovo při stanovení konečné podoby pražské nabíječkové sítě magistrát. „Nebráníme se dalšímu jednání, projekt se může ještě modifikovat,“ říká. Design „smart svítilen“ se podle něj má ještě vyvíjet. Votruba ale upozorňuje, že to může zvýšit konečnou cenu.

Podobné je to s počtem nabíjecích bodů u jednotlivých kandelábrů: „Uznávám, že přistavená auta mohou nabíječky zbytečně blokovat. Ale i tak předpokládáme, že z odběrného místa na jedné lampě se budou nabíjet vždy jen dvě auta. Jiné řešení by znamenalo dodatečné vícenáklady,“ řekl Votruba.

Podle něj je spolupráce města se skupinou PRE při modernizaci veřejného osvětlení pro Pražany výhodná, protože se při jediném výkopu chodníku řeší několik funkcí najednou. Votruba odmítá i spekulace, podle nichž investice PRE do smart prvků veřejného osvětlení zvýší cenu elektřiny pro odběratele. Hypotetický nárůst ceny pro domácnost podle něj hrozí nejvýš v desítkách korun ročně, maximálně do padesátikoruny.