Článek
Náměstek primátora pro životní prostředí a infrastrukturu Petr Hlubuček v úterý představil plán na zavedení mýtného v Praze. Prvním zpoplatněným úsekem by byl Městský okruh a platit by se mělo začít za tři až pět let. V září mělo proběhnout jednání s ministerstvem dopravy o úpravě zákona, který by Praze umožnil mýto vybírat.
Jenomže podle zjištění Seznamu se Praha přinejmenším do středy nedomluvila s ministerstvem ani na této schůzce. Dokonce není ani jasné, které zákony by se kvůli mýtnému musely měnit. Ministerstvo čeká na to, s čím přijdou zástupci radnice. A ti zase čekají na výsledky studie proveditelnosti, která ještě ani nezačala vznikat. Prvním krokem má být vysoutěžení zhotovitele této studie, která by podle Hlubučka mohla být hotová za půl roku.
Překvapená koalice
Především ale na zavedení mýtného nepanuje ani koaliční shoda. Hlubuček má sice jako radní pro životní prostředí a infrastrukturu v popisu práce „optimalizaci městské infrastruktury s ohledem na zlepšení životního prostředí“, mýtné ale jednoznačně spadá také do gesce radního pro dopravu Adama Scheinherra. A zatímco Hlubuček byl do zastupitelstva zvolen za Spojené síly pro Prahu, Scheinherr hájí barvy uskupení Praha Sobě. Představení ambiciózního plánu zastihlo Scheinherra na dovolené.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navíc odmítl, že by zavedení mýta bylo v plánu současné radnice, přestože v dlouhodobém výhledu k němu podle Hřiba bude muset dojít.
„Zavedení mýta není v tomto volebním období určitě na stole. Někdy v budoucnu k němu bude nutné přikročit, protože je to dle EIA podmínka kolaudace tunelu Blanka. Bude proto zpracována multikriteriální studie podmínek zavedení mýta po stránce ekonomické, ekologické, dopravní i právní. Z toho teprve vyplyne návrh dalšího postupu a časového horizontu o kterém se povede diskuse,“ uvedl pro Seznam Hřib.
Představení plánu na zavedení mýtného ale podle Hřiba vůbec nebylo na místě.
„Konkrétní plán prezentovaný náměstkem pro životní prostředí a bezpečnost Hlubučkem (Spojené síly) nebyl koaličně projednán, a dokonce nebyl konzultován ani s náměstkem pro dopravu Scheinherrem (Praha Sobě). Nemám zatím k dispozici ani vyjádření klubu Spojených sil pro Prahu,“ popsal Hřib.
Dokonce i samotné Spojené síly pro Prahu jsou v otázce mýta spíše rozdělené. Strana vznikla před volbami spojením TOP 09, STAN, KDU-ČSL, LES a Demokratů Jana Kasla. Volební lídr Spojených sil Jiří Pospíšil (TOP 09) zavedení mýta pro osobní vozidla kategoricky odmítá. Názor radního Hlubučka (STAN) podle Pospíšila není politickým stanoviskem klubu Spojené síly pro Prahu.
„My jsme k tomu žádné stanovisko nedávali. Na klubu jsme vedli o mýtu jednu odbornou debatu s úředníky s tím, že budeme sledovat situaci. Můžeme se bavit o mýtném na okruhu pro nákladní vozy, ale jinak je v TOP 09 skepse k mýtu,“ řekl Seznamu Pospíšil. „Byla to jedna politická debata, žádné závěry z ní nejsou. Jako TOP 09 s mýtným, které by se týkalo osobních aut a které by se dotklo Pražanů, nesouhlasíme,“ dodal.
Co říkají dokumenty s razítkem
Mýtný systém skutečně figuruje v Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí, který zastupitelstvo schválilo v květnu. Dokument je sice závazný, jedná se ale spíše o popis cesty, kterou by se město mohlo ubírat do roku 2030. Realizaci mýtného systému má podle plánu předcházet již zmiňovaná studie proveditelnosti.
Plán počítá s tím, že mýto přispěje k plynulosti dopravy i zásobování a sníží uhlíkovou stopu a hluk spojené s dopravou.
„Výsledkem je snížení počtu jízd osobních automobilů se zdrojem nebo cílem uvnitř Městského okruhu o 11 % (samotných přejezdů hranice o 19 %), což největší měrou přispívá k výslednému snížení intenzity automobilové dopravy uvnitř budoucího Městského okruhu,“ píše se v dokumentu. Auta má do určité míry nahradit hromadná doprava, která se na to konto rozroste.
Kromě zlepšení dopravní situace a stavu ovzduší má mít zavedení mýta vliv i na „finanční udržitelnost dopravního systému jako celku (příjmy lze zpětně využít)“. Mýto by do městské kasy mělo přinést 1,1 miliardy korun ročně, 4 miliardy by mělo stát jeho zavedení a 400 milionů ročně jeho provoz.
Nejvytíženější ulice v Praze.
Na rozdíl od nízkoemisních zón tedy mýto přináší znatelný objem peněz do rozpočtu města. Má ale ještě jednu zásadní výhodu – pro jeho realizaci není ze zákona nutné nabídnout objízdnou trasu. Plán udržitelné mobility v této souvislosti doslova uvádí, že „přestože je tento způsob regulace dopravy často spojován s nutným dokončením nadřazené komunikační sítě (zejména v podobě Městského okruhu), je možné realizovat mýtný systém nezávisle na stavu dopravní infrastruktury, neboť zpoplatněné území v předpokládaném rozsahu nevyžaduje existenci kapacitních objízdných tras.“
Zatímco o zavedení mýta hovořil Hluboček v horizontu tří až pěti let, jen dostavba „malého“ Městského okruhu bude trvat podstatně déle. Práce mají začít v roce 2023 a trvat nejméně sedm let. „Velký“ Pražský okruh je dokončený přibližně ze třetiny a velkou aktivitu nevykazují ani jeho internetové stránky.
A kolika lidí se vlastně tahanice o pražské mýto týká? Podle výroční zprávy TSK vjíždělo v roce 2018 do širšího centra Prahy, takzvaného centrálního kordonu, každých 24 hodin celkem 259 000 vozidel, z toho 246 000 osobních automobilů. Hranici širšího kordonu, dálnice a silnice ohraničující celé zastavěné území hlavního města překročilo v průměru každý pracovní den celkem 329 000 vozidel, z toho 298 000 osobních aut. Jen na Jižní spojku, která by podle plánu představeného radním Hlubučkem měla být zpoplatněna jako první, vyjede každý den asi 130 000 aut. Samotní Pražané vlastní skoro 883 000 osobních aut, do metropole navíc dojíždí za prací přinejmenším značná část Středočeského kraje.
