Pražské lodě hromadně mění motory. Kdo chce kotvit u náplavky, musí být eko

U pražských náplavek kotví padesátka lodí. Většina z nich už staré spalovací motory vyměnila. Kdyby to neudělala, pražská správa náplavek by jim po roce 2020 neprodloužila smlouvu. Chce totiž, aby plavidla na Vltavě jezdila ekologicky. V současnosti to znamená, že dodrží evropskou normu 5. Do budoucna ale vyjednává ještě o zelenějším provozu. Emise totiž zatěžují centrum metropole a zvyšují koncentrace škodlivin v ovzduší.

„Dá se říct, že třetinu až polovinu pohonných hmot tou výměnou může plavidlo uspořit,” vysvětluje Jan Nejedlý, který v TRADE CENTRE PRAHA, a. s. koordinuje pražské náplavky. Je to podle něj jeden z důvodů, proč se majitelé lodí ekologizaci vlastně ani příliš nebrání. Náklady na výměnu motorů jdou přitom do milionů korun. „Záleží na typu plavidla, velikosti a typu motoru, který se bude osazovat,” dodává Nejedlý.

Provozovatelé lodí to udělat musí, chtějí-li u pražských břehů kotvit i za dva roky. Problém budou mít historická plavidla, která bývají i technickou památkou. Příkladem může být parník Vyšehrad, který najdeme mezi Jiráskovým mostem a mostem Palackého. „Je samozřjemě jasné, že u těch historických lodí je to komplikované, ale může se stát, že pokud ty historické lodě budou zásadně znečišťovat to životní prostředí v centru města, tak prostě nebudou jezdit,” má jasno náměstek pražského primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).

Podle Hlubučka je ekologizace lodí nutná a současný stav do budoucna neudržitelný. „Představte si, že to je 50 velkých spalovacích motorů. Jako kdyby vám 50 náklaďáků neustále kroužilo centrem města. To znečištění je obrovské.” Výměnu motorů by rád uspíšil a dnes uvažuje třeba i o tom, že by na březích vznikly dobíjecí stanice pro elektromotory. Vznik nové plavební komory naopak odmítá.

Elektromotory jsou budoucnost i podle Dušana Sahuly z pražské paroplavby. Na lodi Odra, která jezdí od Tančícího domu do zoologické zahrady v Troji, nám ukazuje dva téměř nové spalovací motory. „Je tady srovnatelný výkon jako je v nákladním autě. Je to řadový šestiválec. Samozřejmě dieselové motory moderní koncepce,” popisuje Sahula ve strojovně. Podpalubí stejně jako zbytek lodi se pravidelně kontroluje a Dušan Sahula servis přirovnává k technické kontrole auta.

„Samozřejmě jsou koncepce s vodíkovým článkem, diesel elektrické lodě, zkoušely se solární lodě, ale je to omezené výkonem,” odhaduje Sahula s tím, že dnes běžné dieselové motory budou ještě několik let nepřekonatelné. Vývoj ale nejde zastavit. „Takže si troufám říct, že za dva, za tři, za pět let budou lodě plně elektrické se spoustou baterií.”

Příklad už existuje a pracuje na něm Sahulův kolega z Pražské paroplavební společnosti – staví si katamarán, který bude napůl diesel, napůl elektrický. „Ta elektrika se bude akumulovat do baterií a pak, když ta loď pojede do nějakého exponovaného místa, třeba u Karlova mostu, tak ten diesel agregát se vypne a pojede čistě na elektrický pohon. Takový pohon je ale finančně mnohem náročnější. Není pravda, že lodní doprava je špinavá, naopak se dá říct, že je to jeden z nejekologičtějších způsobů dopravy,” shrnuje Jan Nejedlý. Že by změny měly znamenat výrazný nárůst nebo pokles počtu lodí v centru Prahy, si nemyslí.

Rada hlavního města Prahy schválila nařízení o remotorizaci loni na podzim. Bylo to ještě za působení staré politické reprezentace v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou.