Článek
Radní hlavního města Prahy v pondělí schválila dlouho chystaný Klimatický plán. Metropole jím chce přispět k plnění cílů Pařížské dohody a stát se zelenějším městem.
Miliardové investice mají spustit revoluci v dopravě, energetice i oblasti využívání odpadů. Cena za čistší vzduch je třicet miliard korun. Z vlastních zdrojů město vynaloží přibližně 1 až 1,5 miliardy korun ročně, větší část má být pokryta z externích zdrojů, například unijních dotací. Plán vyjde celkově na 231 miliard korun. Z toho 32 miliard korun pokryje Praha, 22 miliard korun městské společnosti a přes 176 miliard korun tvoří ostatní zdroje včetně dotací.
Město přichystalo 67 opatření, která mají zajistit, aby se do roku 2030 snížil objem vyprodukovaných emisí oxidu uhličitého o 45 procent.
První městská bioplynka
V Praze se například postaví první bioplynová stanice vlastněná městem. Zbytky z kuchyní v domácnostech zpracuje na biometan, který bude následně pohánět vozy pražských služeb nebo autobusy městské hromadné dopravy na CNG. Prahu by mohla zásobit až třemi miliony metry krychlovými biometanu.
Podle Vojtěcha Voseckého, který má v rámci klimaplánu na starosti oblast cirkulární ekonomiky, by se kuchyňské zbytky z domácností do bioplynky svážely z hnědých popelnic, které budou ideálně před každým domem.
S tím souvisí plánovaná razantní proměna městské flotily. Za ekologické vozy by se měly vyměnit tři čtvrtiny stávajícího vozového parku MHD. Ústup od fosilních paliv půjde směrem k hybridům a elektromobilům, kvůli kterým bude nutné podpořit výstavbu sítě dobíjecích stanic. Plán očekává, že do roku 2030 klesne spotřeba fosilních paliv až o 18 procent.
Bez konkrétních detailů se investiční strategie zmiňuje také o podpoře cyklistů. Naproti se jim půjde rychlejší výstavbou cyklostezek tak, aby za deset let cestovalo na kole do práce sedm procent Pražanů.
Podle Jakuba Ditricha, majitele e-shopu ekolo.cz a nadšeného cyklisty, který každý den šlape do práce, je v Praze jen 19 kilometrů cyklostezek. „Plán není moc ambiciózní. V Kodani nebo Amsterdamu na kole jezdí 40 až 50 procent lidí. Ani v covidovém roce se nestalo nic na podporu cyklistiky ve městě,“ vyjádřil skepsi.
Z Pražanů obchodníci s elektřinou
Velké ambice má Klimatický plán v oblasti udržitelné energetiky. Mluví o „fotovoltaické revoluci“, v rámci níž by měly střechy bytových i rodinných domů pokrývat solární panely. Odhadem přes tisíc střech vyrobí elektřinu pro nejméně 120 tisíc domácností. Zároveň by mělo vzniknout Pražské společenství obnovitelné energie, jakési družstvo, jehož členové z řad domácností by mohli vykupovat nebo prodávat přebytečnou elektřinu. Ve výsledku budou platit méně na složenkách.
Metropole ročně spotřebuje zhruba šest TWh energie, tedy asi desetinu spotřeby celé země. Přechodem na obnovitelné zdroje chce omezit spotřebu tepla a plynu o 15 procent a snížit emise oxidu uhličitého o 60 procent.
„Pokud bude Praha používat z velké části vlastní zdroje energie, mohla by se v dohledné době vymanit navíc ze závislosti na externích dodavatelích. Namísto uhelných elektráren by tak energii mohly v budoucnu dodávat především solární zdroje na střechách budov,“ stojí v dokumentu.
Praha chce také začít využívat odpadní teplo z čistírny odpadních vod a za pomoci čerpadel jím vytápět nebo chladit několik pražských čtvrtí.
Kov, plast i karton do jednoho
Investiční projekty za miliardy mají mimo jiné přispět k obnově ekonomiky hlavního města v době po-covidové.
Významnější investicí má být i výstavba supermoderní dotřiďovací poloautomatické linky, která výrazně navýší míru recyklace plastu. Linka, která má být první svého druhu v Česku, umí oddělit i kovy a nápojové kartony. „Lidé by mohli házet plasty, nápojové kartony a kovy do jednoho kontejneru,“ vysvětlil Vojtěch Vosecký. Návratnost projektu je podle něj čtyři roky, a má proto velký ekonomický potenciál.
Praha už začala měnit sběrné dvory na takzvané re-use pointy, kde mohou lidé odložit třeba staré funkční kolo, gauč nebo skříň. Předměty se nafotí, vloží na web a najdou si nového majitele. První dva týdny mají přednost neziskové organizace. Proměnou už prošly tři z 19 sběrných dvorů.
V plánu je i výstavba re-use centra, jakéhosi hipsterského ráje v Holešovické tržnici, které by například ukázalo lidem, jak vypadá udržitelná domácnost, jak se zpracovává dešťová voda ze střech nebo jak pracují solární panely. V centru by se pořádaly i konference nebo workshopy.
Dalšími body klimatického plánu jsou například výsadba 1,5 milionu nových stromů, podpora systému zalévání zeleně srážkovou vodou, revitalizace stávajících parků (například Rohanský ostrov), instalace pítek a mlžítek v ulicích, výstavba vegetačních střech nebo ozeleňování pražských vnitrobloků.
Klimatický plán vznikl pod dohledem náměstka primátora Prahy pro oblast životního prostředí Petra Hlubočka (STAN).
Aktualizováno: doplnili jsme informaci o schválení plánu.
