Článek
Tým může pacienty stabilizovat na místě nebo dovézt do nemocnice s oddělením paliativní péče. Nyní je běžně sanitky odvážejí na urgentní příjmy nemocnic, což však nebývá nejlepší řešení.
Dosud tým fungoval ve zkušebním provozu jen ve čtvrtek a lékařskou službu v něm zajišťoval pouze lékař Marek Brožek. Nyní město změnilo zřizovací listinu ZZS, čímž formálně umožnilo financování služby. „Teď se bude tvořit koncepce celého výjezdního týmu. Plánujeme, že tým bude sloužit 12 hodin denně každý den včetně víkendů a svátků,“ řekl Brožek. Součástí služby je také zaškolení operačního střediska, které vyhodnocuje telefonáty a zjišťuje, zda jde o pacienty vhodné pro vyslání speciálního týmu
Výjezdní skupina je tvořena řidičem a lékařem, který má zkušenosti s paliativní medicínou. Brožek dodal, že zřejmě nepůjde nutně o atestované paliatry, kterých je málo, ale jeho noví kolegové budou mít s tímto typem péče zkušenosti. V plném provozu by podle něj tým mohl začít fungovat začátkem příštího roku a mohlo by ho tvořit do deseti lékařů sloužících na různé úvazky.
„Teď budeme dělat kampaň k tomu, abychom kolegyně nebo kolegy získali, třeba na částečný úvazek,“ potvrdil ředitel pražských záchranářů Petr Kolouch. Dodal, že není nutně potřeba, aby měli lékaři atestaci v paliativní medicíně, protože celý tým zastřeší odborný garant. Doplnil, že v příštím roce se bude jedna z kmenových lékařek záchranné služby atestovat v oboru paliativní péče.
Záchranná služba podle něj paliativním týmem plní roli, která jí vlastně úplně nepřísluší, takže by v ideálním případě mělo jít o dočasné řešení. „Může se stát, že se to časem přerodí do nějaké služby, kterou nebude v uvozovkách suplovat záchranná služba,“ řekl.
Brožek dodal, že záchranná služba v době pilotního provozu postupně navázala spolupráci s paliativními týmy, které mají nebo je zavádějí všechny pražské nemocnice s výjimkou dvou. Za zhruba sedmi týdnů zkušebního provozu tým podle informací záchranářů řešil 69 paliativních pacientů, z nichž 31 převezl do nemocnic, 32 po ošetření ponechalo doma v péči blízkých a šest zemřelo již při návštěvě týmu. Lékař doplnil, že několikrát se podařilo také zajistit pacientům u nich doma služby tzv. mobilního hospice. Leckdy je podle něj možné pacientům pomoci i po telefonu.
Záchrannou službu zřizuje hlavní město. Loni řešila 114 915 případů, tedy asi o 13 tisíc méně než v roce 2019. Pražští záchranáři dostávají od města ročně na provoz zhruba půl miliardy korun. Loni a letos se zapojili do boje s pandemií, kromě převozu nakažených do nemocnic pomáhají například při testování a očkování.
