Článek
V Česku se po vlně rozvolnění a na prahu prázdnin znovu zhoršila epidemická situace. Nových případů nákazy koronavirem není tolik jako před měsíci, sestupný trend se ale zastavil a nakažených mezi týdny naopak přibývá.
Na koronavirové mapě přitom svítí výstražnou červenou barvou zejména Praha. Na rozdíl od zbytku republiky se v ní situace zhoršuje mnohem rychleji a mohla by být varovným signálem pro další vývoj.
Jak v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla šéfka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová, dílem se na situaci podílí šíření viru mezi mladými lidmi. Roli ale může hrát i nakažlivější delta varianta. „Svůj díl viny nejspíš má. Ovšem jak velký je, to nedovedu odhadnout,“ řekla.
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek dnes Seznam Zprávám řekl, že se v Česku zvýšilo reprodukční číslo epidemie i kvůli významnému vlivu Prahy a místní situace. Pozorujete zhoršení už delší dobu?
Na území hlavního města Prahy evidujeme nárůst v posledních asi deseti dnech. Když se podíváte na hlášení, tak je zcela jednoznačně vidět, že Praha přestala klesat a začala lehce stoupat. Počet hlášených případů je velmi nízký – je ale samozřejmě vyšší, než byl loni v létě. Ale oproti tomu, co bylo v březnu nebo v dubnu, je desetinový. Tam určitě žádný dramatický problém není. Nicméně nás to samozřejmě znepokojuje. Proto jsme občany upozorňovali na to, že je třeba neustále zachovávat všechna obecně známá opatření, protože se bez nich nikam dál neposuneme.
Je pravda, že se šíření týká spíše mladších věkových skupin?
Praha má největší nemocnost mezi věkovou skupinou 20 až 29 let.
Čím to je? Mladší mezi sebou nyní mají více kontaktů a častěji se schází? Nebo se projevuje, že jsou méně proočkovaní?
Například u lidí nad 65 let je proočkovanost velmi vysoká. Není tedy tak vysoká, jak jsme ji předpokládali, nicméně je velmi vysoká. Tam už se samozřejmě onemocnění dál tím dramatickým způsobem nešíří. Zejména se nešíří v zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. Vždy, když se tam nákaza vyskytla, onemocnělo hned několik dalších jedinců. Býval tam obrovský nárůst nemocnosti. To už padlo, většina je proočkována. Určitě by ale bylo třeba na lidi nadále apelovat, protože nemocnost stále i v této skupině pokračuje. Je to naprosto zbytečné, očkování je opravdu pro naprostou většinu z nich velmi výhodné.
Pokud jde o šíření mezi mladšími, můžeme o příčinách jen spekulovat. Ale vzhledem k tomu, že jsme předminulý a uplynulý týden řešili každý den nějakou veselici na různých úrovních, kde ta compliance (ochota spolupracovat, přizpůsobit se pravidlům, pozn. red.) k nošení roušek a udržování rozestupů je velmi nízká, tak se můžeme domnívat, že je to i všeobecná rozvolněnost.
Mladou skupinu lidí, kteří sociální izolací strádali, to vede k tomu, že se neustále druží. Samozřejmě nemocnost potom je. Když se podíváte na zprávy ze světa, obdobnou situaci řeší na Malorce, kde mají 1 200 nemocných, protože tam šli středoškolští studenti oslavit maturitu. My máme nejvyšší nemocnost v minulém týdnu ve skupině 20 až 29 a druhá nejvyšší je mezi 16 až 19.
Takže důvodem je podle vás to setkávání mezi mladými a večírky, podobně jako tomu bylo loni?
Je to podobné. Asi jde zejména o sociální kontakty a nejspíš jde i o ty sociální kontakty, které jsou mimo veřejné prostory, tam jsou nejspíš velmi intenzivní. Nemoc je bohužel taková, jaká je.
Nemůže být za těmi aktuálními čísly i šíření delta varianty koronaviru?
Delta varianta se na šíření určitě podílí. Uvádí se, že je až o 60 procent nakažlivější, svůj díl viny proto nejspíš má. Ovšem jak velký je, to nedovedu odhadnout.
Národní referenční laboratoř minulý týden potvrdila asi 100 případů této varianty, proto jsem si říkala, zda to už v takovém počtu může mít nějaký efekt…
Určitě by se měli všichni doočkovat. To je základ. Bez očkování se dál nepohneme. Také je třeba myslet na to, že jedna dávka bohužel neposkytuje dostatečnou ochranu.
Samozřejmě, ale na delta variantu se nedá vyšetřovat každý. Nezachytíte každý kmen a vyšetření trvá řadu dní, než se zpracuje. Je tam tedy určité zpoždění, takže nemáme reálný obrázek toho, jak to tady vypadá.
Loni v létě se přecházelo k regionálním opatřením a k opatřením v rámci ohnisek. Připadalo by něco podobného v úvahu i v Praze, pokud by opravdu jen ona hlásila zhoršenou situaci?
Teď bohužel nemáme žádné clustery. Nemáme žádné konkrétní ohnisko nákazy, kdy bychom věděli, že třeba ve vysokoškolských kolejích je takový a takový výskyt. Nebo že se to vztahuje na všechny, kdo byli v nějaké restauraci či obchodním domě. Bohužel tyto informace nemáme. Nedopátrali jsme se zdroje nákaz. Často jde o rodinný výskyt, ale kde se první z rodiny nakazil, to se nám nepodařilo dopátrat.
Takže byste opatření nerozdělovala jiná pro Prahu a pro zbytek republiky?
To je otázka na Ministerstvo zdravotnictví. Já se zabývám jen Prahou a ostatní kraje nejsem schopna popisovat. Praha je v nemocnosti na výši, ale tak to mají všechna evropská velká nebo hlavní města. Mají obdobné problémy. Mobilita občanů je vyšší, je tady menší osobní prostor.
Pokud jde o příjezdové formuláře, které mají lidé vyplňovat po příjezdu z dovolené, posílají vám je svědomitě?
Posílají je. Za předchozích 14 dnů bylo evidováno 45 tisíc příjezdových formulářů na území hlavního města. Lidé to vyplňují a chovají se podle opatření. Určitě ale je i skupina lidí, kteří se tomu vyhýbají a jsou obtížně dohledatelní.
Vyplňují už lidé i konkrétní adresu, aby se dalo kontrolovat, zda dodržují případnou karanténu?
Bohužel ta možnost zatím není, ale pracuje se na tom a mělo by to být brzy zprovozněno.
Pokud jde o trasování, dá se zvládat? Zvedají lidé telefony?
Ano, zvládáme to. Přece jen je počet případů nižší. Když to porovnáme s tím, jak bylo v nejhorších obdobích, bylo by ostudné, kdybychom to teď nezvládli. Na celou republiku byla včera dovolatelnost 61 procent, ale to je dovolatelnost v prvních 24 hodinách. A my to zkoušíme i potom, takže se navýší. V Praze máme dovolatelnost asi 80 procent.
Jaký očekáváte další vývoj?
Byli bychom rádi, kdyby počty příliš nepřekročily 20 případů na 100 tisíc obyvatel. Protože tím potom ovlivňujeme nemocnost v celé České republice. A tím se potom celá republika zařadí do jiné kategorie zemí a je potom omezen pohyb našich občanů v ostatních zemích. Vše je pak složité.
Je tedy stále na místě apelovat na veřejnost, že ještě není po všem a že je třeba dávat si pozor?
Samozřejmě. Obzvlášť ti, kteří nejsou očkovaní. Určitě by se měli všichni doočkovat. To je základ. Bez očkování se dál nepohneme. Také je třeba myslet na to, že jedna dávka bohužel neposkytuje dostatečnou ochranu. Teď se interval zkrátí, což je pozitivní a mělo by se jít touto cestou. Nic jiného bohužel nemáme.
