Článek
Počet nemocných ve Velké Británii dosáhl ke čtvrtečnímu dni čísla 87 a denně narůstá. Jen ze středy na čtvrtek britské úřady ohlásily 36 nových pacientů, přičemž tři onemocněli, aniž by vycestovali kamkoli do postižených oblastí. Obavy z dalšího šíření donutily vládu učinit preventivní kroky, které budou mít dopad na fungování společnosti, ale i práce poslanců.
Jejich parlamentní schůze plánovaná na 31. března by se mohla přesunout až na září, poslanci by tak mohli zažít „nejdelší letní přestávku“ od roku 1914. Ještě před uzavřením Westminsteru se zvažuje omezení přístupu pro jeho zaměstnance.
„Našich 650 poslanců tráví polovinu týdne cestováním napříč zemí, kdy se setkávají se svými voliči. Druhou polovinu týdne pak do sebe navzájem narážejí ve Westminsteru. Westminster tak má 650 superpřenašečů,“ uvedl pro deník The Times člověk obeznámený s rozhovory mezi vedením parlamentu a britskými hygieniky.
Každoročně přijde do budovy Westminsteru milion návštěvníků. Jestli se parlament skutečně na pět měsíců uzavře, zatím není jisté. Jistotou pro zvládnutí koronavirové epidemie mají být nově přijatá opatření. The Times píše, že dle vládních činitelů má země na přípravu na „vážné propuknutí“ nemoci COVID-19 v Británii třicet dnů.
„Vědci se nedomnívají, že se virus nekontrolovaně šíří Británií, ovšem očekává se, že to se v příštích dnech změní. Až se tak stane, čeká se kulminace o šest týdnů později, přičemž by problém mohl přetrvávat několik měsíců,“ uvádí list.
Pro všechny případy tak britská vláda vypracovala akční plán, který při významném rozšíření koronaviru zvažuje zavírání škol, omezování shromažďování nebo výzvy k přechodu na práci z domova. V poslední fázi případné epidemie pak povolání zdravotníků v důchodu zpět do služby či odklady „nenaléhavé“ péče.
Čtyři fáze plánu
Krizový plán počítá se čtyřmi fázemi potenciálního vývoje. V první fázi, ve které se Británie podle premiéra Borise Johnsona právě nachází, je nejdůležitější zastavení šíření nákazy. Většina obyvatel „by měla žít své životy jako obvykle“, řekl Johnson.
Pokud by se nemoc COVID-19 posunula do druhé, „zdržovací“ fáze, bylo by hlavním cílem úřadů co nejvíce oddálit nástup rozsáhlé infekce, a zamezit tak například náporu na zdravotnický systém, který se v zimním období potýká s vyššími počty pacientů kvůli výskytu chřipky a dalších sezonních onemocnění.
„Mezi kroky, které by se zvažovaly, by mohly být strategie izolování obyvatelstva (jako například uzavírky škol, výzvy k většímu využívání práce z domova, omezení počtu velkých shromáždění) při současném zajištění toho, aby země mohla nadále fungovat v co nejnormálnějším režimu,“ stojí v akčním plánu vlády.
Třetím pilířem strategie britské vlády je „výzkumná fáze“, která může objasnit pozadí problému a vést k efektivnějším postupům v případě opakovaného boje proti nákaze.
Ve čtvrté fázi epidemie by se pak úsilí soustředilo hlavně na „poskytování nezbytných služeb a pomoc nejvíce ohroženým skupinám“. Mimo jiné by to znamenalo, že by mohly být zpřístupněny rezervy léků a zdravotnického materiálu a hrozilo by odkládání jistých lékařských zákroků i změny v provozu nemocnic, včetně povolání zdravotníků z dovolených nebo těch, kteří si už užívají důchodu.
„Armáda je pochopitelně vždy připravena pomoci, ale to je součást přiměřeného nejhoršího scénáře,“ uvedl Boris Johnson na tiskové konferenci po otázce na možné kapacitní problémy policie. Akční plán ke koronaviru takový nápor nevylučuje, prioritu by v takovém případě měly boj proti „závažným zločinům“ a udržování veřejného pořádku.
Britský premiér však zdůrazňoval, že na uvedené kroky nemusí dojít. Je podle něj příliš brzy na to říci, zda šíření koronaviru plošným způsobem naruší životy lidí v Británii.
