„Prázdniny“ na Krymu? Podle expertů žně pro ruské tajné služby

Rus Petr Protopopov, kterého v reportáži Seznamu označil Andrej Babiš junior za člověka, jenž ho proti jeho vůli odvezl na Krym a z něhož má strach, ve čtvrtek poskytl obsáhlý rozhovor deníku Právo. I když Seznamu ještě před pár dny tvrdil, že na Krymu nikdy nebyl, nyní si vzpomněl a rozpovídal se o tom, kde všude po okupovaném území syna premiéra vozil. Poskytl i fotografie juniora. Včetně snímku s Ruskou, s níž pětatřicetiletý bývalý pilot stojí na pláži v objetí.

Podpořil tím tvrzení Andreje Babiše, že jeho syn trpí schizofrenií a na Krymu byl dobrovolně. „Mého syna nikdo neunesl. On byl na Ukrajině, byl i na Krymu,“ řekl Babiš během jednoho z brífinků, na nichž ale nepovoluje novinářům pokládat otázky.

Přítomnost Babiše juniora na Krymu a východě Ukrajiny po boku neznámé ženy, s níž ho Protopopov seznámil, ovšem představuje výrazné bezpečnostní riziko. A českého premiéra činí potenciálně vydíratelným.

„Ruské tajné služby mají dlouhou historii takzvaného honey traps, tedy zpravodajského využití sličných žen a dívek, které se dostanou do těsné blízkosti objektu zájmu. Z něj se pak snaží získat citlivé informace, nebo se pokusí dotyčnou osobu zkompromitovat, například pořízením intimních snímků a podobně,“ říká dlouholetý zahraniční zpravodaj a šéfkomentátor Seznamu Jiří Hošek. „Takhle to ruští zpravodajci opakovaně zkusili na západní politiky a terčem honey traps byli nedávno třeba také spojenečtí vojáci působící v Pobaltí.”

Možnost, že by si ruské tajné služby nevšimly, že se po násilně zabraném území Krymu pohybuje syn premiéra členského státu Evropské unie a NATO, je podle znalců prostředí v podstatě nulová. Špioni tu zcela běžně sledují i prosté občany jiných států.

„Je vyloučeno, aby něco takového jako ukrývání se syna Andreje Babiše na Krymu ruským úřadům a ruským tajným službám ušlo. Mimo jiné proto, že v žádosti o vízum musel uvést místo pobytu. Cizinci na Krymu jsou navíc ruskými tajnými službami velice pečlivě monitorováni,“ uvedl pro Deník Pavel Havlíček, analytik Asociace mezinárodních otázek, odborník na Rusko a Ukrajinu. V rozhovoru pro Seznam pak doplnil, že stupeň nasazení ruských tajných služeb na Krymu je nesmírně vysoký.

Ondřej Kundra, novinář Respektu a autor knihy o ruských agentech v Česku, to vidí stejně. Podle něj je vysoce nepravděpodobné, že by o vstupu a pobytu Babiše mladšího na Krymském poloostrově tajné služby nevěděly. „Krym je pod kontrolou ruské armády – působí tam všechny tři zpravodajské služby Ruské federace. Dá se předpokládat, že o něm dříve, či později dostaly zprávu a mohly ho nějakým způsobem monitorovat. A mohly se, protože je to syn premiéra, zaměřit na nějaké sbírání informací o něm a o průběhu jeho pobytu,” doplnil Kundra.

To, že „nemocného syna“ poslal premiér v doprovodu Rusa na okupovaný Krym, řeší i čeští politici. „Existuje jenom jedno místo na světě, které je pro člena EU hůře dostupné, a to je Severní Korea. Ptám se, jak se mohl premiérův syn dostat na území anektovaného Krymu? A jak to teď může být zneužívané jak proti osobě premiéra, tak proti naší zemi?“ řekl v senátní debatě Milan Štěch (ČSSD).

Věc vadí i ministrovi zahraničí z ČSSD Tomáši Petříčkovi. „Není to v pořádku. Ukrajinská strana mě ještě nekontaktovala, ale já sám si k tomu vyžádám podklady. Chci se spojit s ruskou i ukrajinskou stranou a chci k tomu bližší informace. Česká republika anexi Krymu neschvaluje, neuznává a nepodporuje, což je oficiální stanovisko české vlády,“ řekl Deníku N Petříček.

Ovšem ministr vnitra a šéf sociální demokracie Jan Hamáček problém nevidí. Argumentuje přitom podobně jako Babiš, který ve čtvrtek řekl: „Syn studoval ve Švýcarsku, nikdy nebyl občan České republiky. (…) A proto, když jel s panem Protopopovem do Ruska, měli víza. A zaletěli si i na Krym. Na Ukrajině byli několikrát. A nevím, proč to někdo řeší,“ uvedl Babiš.

Teď švýcarské občanství použil i Hamáček. „Jeho pobyt na Krymu ze zahraničněpolitického hlediska nemůžeme řešit. Ve chvíli, kdy se jedná o občana cizího státu, těžko mohou české orgány nějakým způsobem cokoli řešit. Je švýcarský občan. Nevím, jak by mohlo bezpečnostně Česko řešit cizího státního příslušníka,“ řekl.

Kreml už se ke kauze vyjádřil. Podle mluvčí diplomacie Marii Zacharovové jde o „provokaci vyrobenou kvůli vnitropolitickým cílům“.

Reportér Seznamu zjišťoval, jak složité je se na Krym dostat. Na českém velvyslanectví na Ukrajině mu důrazně doporučili, aby na poloostrov nejezdil kvůli bezpečnosti.

Před cestami na Krym varuje také Ministerstvo zahraničních věcí. „Předně je třeba připomenout stále platné varování před jakýmikoliv cestami na území Doněcké a Luhanské oblasti a doporučení zdržet se cest na ukrajinský Krym,“ napsal Seznamu v e-mailu Michal Bucháček z tiskového oddělení Černínského paláce.

Syn českého premiéra se na Krym dostal z Ruska, podle ukrajinských zákonů je ovšem vstup přes území Ruska nezákonný.

Nadto se na Krymu ocitá cizinec v právní izolaci od Evropy. „Jakékoli jednání je velmi zablokované,” uvedl Karel Svoboda, expert z Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy v Praze. „Představa, že naše úřady jedou do Moskvy nebo tam posílají žádost s tím, aby něco řešila na Krymu… Je to velmi složité. A prostě nereálné.”