Je to polexit, zní ve Varšavě o podpisu náhubkového zákona proti soudcům

Polský prezident Andrzej Duda se rozhodl hájit tvrdou stranickou linii. V úterý odpoledne, navzdory varování Rady Evropy i Evropské komise, podepsal tzv. disciplinární či náhubkový zákon.

Konzervativní polská vláda Právo a spravedlnost (PiS) se od začátku netajila tím, že jde o reakci na nepříznivé rozsudky Soudního dvora EU a polského nejvyššího soudu. Ty totiž prakticky smetly instituce, které jsou klíčové pro personální politiku PiS na soudech. Podle rozsudku nejsou „zreformované“ instituce nezávislé, naopak jsou pod přímým vlivem vládnoucí většiny a podkopávají tak vládu práva v Polsku.

Nový zákon s Dudovým podpisem umožňuje disciplinární řízení se soudci, kteří znemožňují fungování systému spravedlnosti, nebo k tomu vybízejí. Postih hrozí i za to, když soudce bude zpochybňovat způsob výběru svého kolegy a také za chování na veřejnosti, které se „neshoduje se zásadou nezávislosti soudů“. Cíl nových opatření je jasný: hrozba finančních sankcí či dokonce vyhazovu má „vzpurné“ soudce odradit od nerespektování nových institucí zformovaných stranou PiS a také soudců, které už tyto nové instituce vybraly.

Zatímco PiS mluví o podpisu prezidenta hrdě jako o zabránění chaosu a anarchie v soudnictví a efektivním nástroji proti „nadřazené kastě“ a „korporaci bez pravidel“, od opozice na Dudovu adresu padají velmi ostrá slova. Šéf opoziční Občanské platformy Borys Budka slibuje, že po změně vlády dojde ke zúčtování s těmi soudci, kteří „vyměnili talár za stranickou legitimaci“.

Velmi kritický je ale i veřejný ochránce práv Adam Bodnar. Mluví přímo o „právním polexitu“ a úterý nazval „smutným dnem pro Polsko, EU, právní stát a právní jistoty občanů“.

Faktem je, že polské soudnictví je v současnosti kvůli sporu o vládní reformy rozvrácené. Důležité instituce se navzájem přestaly uznávat, vydávají protichůdná rozhodnutí a navzájem vylučují soudce z rozhodování. Jde o neskrývanou institucionální bitvu, která má velmi rychlý vývoj.

Jak se takový chaos projevuje? Třeba v případu olštýnského soudce Pawła Juszczyszyna. Ten rozhoduje v citlivém případu a nařídil Sejmu zveřejnit důležité dokumenty související s nominacemi do Státní soudcovské rady – orgánu, který vybírá nové soudce.

Soudce čelí postihu a podle úterního rozhodnutí soudu nesmí soudit a přijde o 40 procent platu. Juszczyszyn ale disciplinární řízení neuznává, rozhodl o něm totiž orgán, který je podle rozsudku „vzpurného“ nejvyššího soudu zpolitizovaný. Soudce tak ve středu normálně přišel do práce. Největším problémem je právní nejistota, která ohrožuje rozsudky v tisícovkách případů.

Co se teď dá očekávat? Nejspíš rychlý krok Evropské komise, respektive její místopředsedkyně Věry Jourové a pak Soudního dvora Evropské unie. Pravděpodobně dojde k vydání předběžného opatření, které pozastaví účinnost zákona. Na možný kompromis to ale nevypadá, důležité slovo pak bude mít Soudní dvůr EU. Tedy pokud jeho rozsudek polská vláda uzná. Za důležitější totiž považuje rozhodnutí „svého“ ústavního soudu, který si personálně podmanila už v roce 2015.

Hornatou zemi ovládají zločinci, lidé propojení s politikou, mafií, ale i policií, soudy a velkým byznysem. Drogově závislá dívka zmizí z resocializačního centra, nikomu ale nechybí. O nuceném sexu a drogách chce vypovídat na policii, tam ji ale vyženou. Vyhledá proto novináře, který se pustí do rozplétání chobotnice zločinu a mafie… To je část příběhu filmu Svině, který měl v úterý premiéru v Bratislavě.

Filmová adaptace románu novináře Arpáda Soltésze o vraždě novináře a propojení mafie a politiky vstupuje do kin v době sledovaného procesu s Marianem Kočnerem a spol. a krátce před napínavými parlamentními volbami.

„Film Svině je o boji dobra se zlem. A věřím, že na konci filmu se nám podařilo dát naději, že tak jako v pohádkách, i v životě vítězí dobro,“ řekla po úterní bratislavské premiéře Mariana Čengel Solčanská, která společně s Rudolfem Biermannem stojí za scénářem i režií. Spisovatel Soltész, bývalý investigativní novinář, je s filmovým zpracováním knihy spokojený.

„Svině ukázala Slovensko mnohem tvrdší, než si umíme představit, nebo než jaké opravdu je, a je to úder, který se dá jen těžko zpracovat. Podařilo se do něj ale dostat i mnoho citu a trochu krásy,“ píše ve své recenzi deník SME. Filmu dává čtyři z pěti hvězdiček.

Téměř polovina uprchlíků, kteří přišli do Německa po roce 2013, si do pěti let našla stabilní zaměstnání. Vyplývá to ze studie, kterou v úterý zveřejnil německý Ústav pro výzkum pracovního trhu (IAB). V porovnání s uprchlíky, kteří do Německa dorazili v letech 1990–2013, to znamená zlepšení o pět procentních bodů. Důvodem je příznivá situace na pracovním trhu i širší nabídka jazykových a integračních kurzů. Studie probíhala mezi 8000 lidmi v letech 2013–2018.

Viktor Orbán vystoupil v úterý v Itálii na konferenci evropských národních konzervativců. Den poté, co Evropská lidová strana prodloužila Orbánově Fideszu pozastavení členství, nazval maďarský premiér svou stranu „černou ovcí“. Evropští lidovci se podle něj chtějí za každou cenu udržet u moci a dělají ústupky levici. O vystoupení z EPP Orbán nemluvil, naopak vyjádřil přání, aby lidovci pozvali do frakce i španělskou krajní pravici Vox.

Konference se měl původně účastnit i lídr protiimigrační a euroskeptické strany Liga Matteo Salvini, svůj projev ale zrušil. Podle spekulací to bylo proto, že nemohl pronést projev v italštině. V Itálii se Orbán sešel s expremiérem Silviem Berlusconim.

Rakouská ministryně spravedlnosti Alma Zadićová ze Strany zelených se ve středu v prohlášení postavila za státní zastupitelství, které se zabývá korupcí a hospodářskou kriminalitou (WKStA). Na veřejnost se totiž dostalo, že si na zastupitelství v polovině ledna stěžoval lidovecký kancléř Sebastian Kurz. Kancléř měl slova pronést na schůzce s novináři, padla ale „off record“, tedy mimo záznam.

Kurz o státních zástupcích řekl, že pracují pro opoziční sociální demokraty, a vadilo mu, že jeho stranický kolega a exministr financí Hartwig Löger je veden jako podezřelý v kauze kolem loterijní společnosti Casinos Austria (CA). V té se vyšetřují bývalí politici lidovců a Svobodných kvůli podezření, že zvýhodnili firmu Novomatic, která vlastní podíl v CA, při získávání dodatečné licence na provoz hazardních her. Výměnou žádali politici místo v představenstvu CA pro člověka od Svobodných.

Kurzova slova pobouřila opozici. Sociální demokraté žádají od kancléře veřejnou omluvu a mluví o napadení právního státu a nebezpečné formě populismu. Podle ministryně Zadićové pracují státní zástupci objektivně a nezávisle. V prohlášení zdůraznila, že nová koalice lidovců a Zelených má jako prioritu posílení boje proti korupci. Kurzův mluvčí věc nekomentoval.