Článek
V německých městech v neděli pokračovaly rozsáhlé demonstrace proti pravicovému extremismu vyvolané zprávou o loňské schůzce, na níž podle investigativní skupiny zástupci krajní pravice mluvili o masových deportacích lidí jiného než německého původu. Akce v Mnichově namířená mimo jiné proti pravicově populistické straně Alternativa pro Německo (AfD) skončila předčasně kvůli přeplněnosti ulic.
Takový počet demonstrantů se dnes podle organizátorů dostavil na shromáždění v Mnichově. Policie podle listu Süddeutsche Zeitung účast odhadla na 100 000 lidí. Vzhledem k mase lidí začala být situace napjatá, píše deník Die Welt, načež se pořadatelé společně s policií a hasiči rozhodli shromáždění rozpustit.
Demonstranti v Mnichově dorazili s transparenty odsuzujícími pravicově extremistické myšlenky či přirovnávajícími AfD k nacistům. Na plakátech bylo možné číst nápisy jako „Poučme se z historie, místo abychom ji opakovali“, „Žádná tolerance k netoleranci“ či „AfD – noční můra Německa“.
Demonstrace na podporu soudržnosti a tolerance ve společnosti pokračují druhým týdnem v řadě. Již v pátek musela být kvůli velkému množství lidí odvolána demonstrace proti AfD v Hamburku. Za celý víkend podle policie vyšly do ulic po celém Německu statisíce lidí, pořadatelé dokonce podle agentury AFP přišli s odhadem, že od pátku celková účast dosáhla skoro 1,5 milionu.
„Je to signál světu, že to nenecháme jen tak bez komentáře,“ řekla agentuře Reuters sociální pracovnice Steffi Kirschenmannová, která se v sobotu zapojila do manifestace ve Frankfurtu.
Na dnešní den aktivisté svolali manifestace v desítkách měst od metropole Berlína po malá města, uvádí AFP. V Kolíně nad Rýnem dorazily desítky tisíc lidí, podle organizátorů to bylo až 70 000. V Brémách proti pravicovému extremismu a za demokracii demonstrovalo podle policejních dohadů 45 000 lidí, po shromáždění u budovy parlamentu v Berlíně hlásila policie na 100 000 účastníků, organizátoři více než 300 000.
V sobotu byly akce poklidné a policie žádné větší problémy nehlásila. Odpor části veřejnosti k AfD vyvolal plán na deportace až dvou milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali.
I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi. Protiimigrační strana odmítla, že by deportační plán probíraný na setkání v Postupimi byl součástí jejího programu, a tvrdí, že členové, kteří se účastnili, tam byli z čistě osobních důvodů, nikoliv jako zástupci strany.
Další protesty se v neděli konaly i v dalších městech. Podle německých médií v Karlsruhe demonstrovalo 20 000 lidí, v Halle 16 000, v Kasselu 12 000, ve Freiburgu 5000 a stejný počet demonstrantů se sešel také v Koblenzi. V pátek museli pořadatelé podobný protest v Hamburku z bezpečnostních důvodů předčasně ukončit, protože místo původně očekávaných 10 000 účastníků jich nakonec přišlo přes 50 000.
Demonstrace proti AfD i tak trvají již několik dní. Jejich konání opakovaně mnozí politici oceňují. Vděčnost demonstrantům vyjádřil například sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, který se sám takové akce v Postupimi zúčastnil. Pochvalně o protestech hovoří mimo jiné spolušéfka vládních Zelených Ricarda Langová nebo šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je označil za signál „stop“ pro nenávist.
