Článek
Česko vydalo na humanitární dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce loňska 62,5 miliardy korun. Lidé s dočasnou ochranou za tu dobu státu na odvodech a části daní zpátky zaplatili 55,5 miliardy korun.
Příjmy postupně rostou. Poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy.
Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo Ministerstvo práce. Ruská invaze na Ukrajinu začala před třemi lety 24. února. Podle resortu vnitra mělo před týdnem k nedělní půlnoci v Česku dočasnou ochranu 397 400 lidí z Ukrajiny. Z nich bylo 96 800 dětí a 17 700 lidí nad 65 let.
„Nejen odvody a daně, ale i spotřeba uprchlíků přináší miliardy do našeho státního rozpočtu. Vzkaz některým obchodníkům se strachem je tedy jasný: Ukrajinci k nám nepřišli čerpat dávky, ale kvůli přežití. Drtivá většina se o sebe postará sama a integruje se,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Výdaje zahrnují podle ministerstva sumu na humanitární dávku, školství, zdravotnictví i zahraniční pomoc. Postupně klesají. Do příjmů se započítávají odvody, daň z přidané hodnoty i spotřební daň a další příjmy.
„Hlavně díky velkému zapojení uprchlíků na tuzemský trh práce je celková bilance příjmů a výdajů jednoznačná - osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají,“ řekl Jurečka.
Počet uprchlíků, kteří pracují, postupně roste. Výkyv s mírným poklesem se opakuje v určitých obdobích, a to třeba na přelomu roku. V únoru 2023 mělo práci bezmála 99 000 lidí. Loni v lednu jich bylo 114 900 a letos v lednu přes 150 300. Zatím nejvíc lidí s dočasnou ochranou pracovalo loni v listopadu, a to 154 500.
