Článek
Dva dny po volbách bylo podle irské vysílací společnosti RTÉ jasno o rozdělení 98 ze 174 mandátů v dolní komoře parlamentu. Fianna Fáil vedená Micheálem Martinem měla 25, Fine Gael v čele se současným premiérem Simonem Harrisem 24 stejně jako levicově nacionalistická strana Sinn Féin, která prosazuje sjednocení Irska s britským Severním Irskem.
Vyrovnaný souboj mezi těmito stranami ukazoval už průzkum provedený při hlasování, skutečné výsledky však oproti odhadům vyznívají o něco hůře pro Sinn Féin a lépe pro vládní uskupení. Sčítání hlasů může v Irsku trvat i několik dní vzhledem ke komplikovanému volebnímu systému, v němž voliči při hlasování seřazují různé kandidáty podle míry podpory.
Podle světových médií včetně agentury AP a zpravodajské společnosti BBC se zdá, že irští voliči nenavázali na trend z jiných západních zemí, kde volby v poslední době přinesly propad podpory vládnoucích stran. „Příští vláda, stejně jako ta poslední, bude pravděpodobně vedená dvěma stranami, které dominují irské politice posledních 100 let,“ napsala AP v odkaze na Fianna Fáil a Fine Gael.
Dvě strany, které se dříve u moci střídaly, po volbách v roce 2020 složily koalici se Zelenými. Nyní je jasné, že opět žádná strana nedosáhne na parlamentní většinu, a podle AP by mohla Irsko opět čekat složitá povolební jednání. Zda budou dvě velké strany opět potřebovat dalšího koaličního partnera, není jasné.
Předvolební kampani v zemi s bezmála 5,5 miliony obyvatel dominovaly životní náklady v čele s cenou bydlení, silným motivem byla také migrace. Účast dosáhla 59,7 procenta, což je podle BBC nejnižší číslo za posledních 100 let.
