Článek
Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území.
Budapešť pohrozila vetem poté, co všech 27 států Evropské unie s výjimkou Maďarska dalo ve čtvrtek souhlas se zahájením přístupových rozhovorů s Ukrajinou, navzdory probíhající válce vyvolané ruskou invazí.
Maďarský premiér Viktor Orbán při rozhodování odešel ze sálu, a umožnil tak kolegům z dalších evropských zemí věc schválit jednomyslně – tedy za souhlasu všech zúčastněných.
Orbánova vláda udržuje i po ruské invazi na Ukrajinu kontakty s Ruskem, které pro Maďarsko zajišťuje většinu dodávek zemního plynu. Plyn je z Ruska do Maďarska a dále do Evropy přepravován plynovodem přes Bulharsko a Srbsko.
„Dali jsme Bulharům jasně najevo, že když ponechají v platnosti (toto opatření) dlouhou dobu, když budou dlouhodobě ohrožovat bezpečnost energetických dodávek Maďarska, budeme vetovat jejich vstup do schengenu,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Bulharsko s Rumunskem potřebují ke vstupu do schengenu jednomyslný souhlas členských zemí EU, na který čekají už od roku 2011, kdy rozšíření schengenu o tyto země zablokovalo Nizozemsko společně s Finskem. Později se proti přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru výrazně odmítavě postavilo Rakousko. Nizozemsko naproti tomu své veto tento pátek stáhlo.
Zatímco západoevropské země vyvinuly velké úsilí, aby se zbavily závislosti na ruském plynu, Maďarsko dostává z Ruska 4,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Podle šéfa maďarské diplomacie krok Bulharska ohrožuje nejen bezpečnost energetických dodávek pro Maďarsko, ale také pro Srbsko a Severní Makedonii.
