Článek
Výměna arménských a ázerbájdžánských vězňů byla oznámena minulý týden. Obě strany dle agentury Reuters uvedly, že „znovu potvrzují záměr normalizovat vztahy a uzavřít mírovou smlouvu na základě respektování zásad svrchovanosti a územní celistvosti“.
V rámci výměny Ázerbájdžán propustil 32 Arménů, kteří byli většinou zajati koncem roku 2020. Arménie na oplátku předala dva ázerbájdžánské vojáky zadržované od letošního dubna.
Ruská tisková agentura TASS informovala, že Arménie a Ázerbájdžán jednají také o stažení vojsk ze společné hranice, ačkoli podle ní zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí. TASS se odvolala na prohlášení arménského ministra zahraničí Ararata Mirzojana.
Jihokavkazští sousedé vedli v posledních 30 letech dvě války o Náhorní Karabach, hornatou oblast, která je součástí Ázerbájdžánu, ale kde se etničtí Arméni v 90. letech minulého století odtrhli a de facto vyhlásili nezávislost. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30 tisíc mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. Ázerbájdžán ale dobyl řadu území během války v roce 2020.
Letos v září Ázerbájdžán bleskovou ofenzivou Karabach dobyl zpět, což přimělo většinu ze 120 000 etnických Arménů k útěku do Arménie.
Výměnu vězňů vítá jak Evropská unie, tak i Spojené státy americké. Po desetiletí se snaží přesvědčit obě země k podepsání mírové dohody, která by řešila sporné otázky včetně vymezení hranic.
