Článek
V přístavním městě Oděsa hluboko pod místními rušnými ulicemi a daleko od turistů, kteří zde navštěvují Potěmkinovy schody, leží tajemný podzemní svět.
Katakomby vznikly v rámci těžby kamene pro stavbu místních budov. Štáb Rádia Svobodná Evropa se rozhodl toto největší podzemí prozkoumat.
„Kopat se tady začalo začátkem 19. století a těžil se zde levný stavební materiál vápenec. Je to velmi pěkný kámen, ale křehký. Když je řádně suchý, tak ho můžete použít na stavbu domu,“ říká Stanislav Halinovský, který zde pracuje jako turistický průvodce.
Oděsské katakomby mají tři úrovně a představují chaotickou síť jeskyň a opuštěných lomů. Žádný sluneční svit a málo kyslíku zde dokázalo zachovat i pozůstatky minulosti - stovky let staré graffiti vypadá stále jako nové. Zachovala se zde i data a jména sovětských horníků, kteří přestavěli část katakomb během studené války na jaderný kryt.
„Nalevo i napravo tady můžete vidět lavice. V tomto bunkru mohlo dva týdny sedět okolo 1200 lidí. Když půjdeme hlouběji, tak uvidíte bunkr, kde se mohlo ukrýt až 5000 lidí,“ popisuje průvodce.
Pro případ jaderného útoku se tu skladovaly plynové masky i lékárničky.
Čím hlouběji se jde do podzemí, tím více se propadáte časem. Během druhé světové války používala tunely místní jednotka sovětské tajné policie - NKVD a společně s moskevskou skupinou odtud prováděla sabotáže proti německým okupantům.
„Ty dvě skupiny se spolu ale neustále přely o velitelské pravomoce. Nemohly se shodnout na tom, kdo by měl útokům velet,“ říká Halinovský.
Život v podzemí měl na vojáky tak devastující psychologický vliv, že nakonec začaly obě skupiny bojovat proti sobě.
„Ponorková nemoc, víte. A oděsská skupina nakonec pozabíjela tu druhou,“ popisuje osud druhé skupiny průvodce.
„Postříleli je?“ ptá se reportér.
„Ano. Jednoho po druhém,“ odpovídá průvodce.
To je jen jeden z ponurých příběhů, které Halinovský o katakombách vypráví. Po staletí byly oděsské katakomby také využívány místními kriminálními gangy, a to k ukrývání kontrabandu.
Se svými 2500 kilometry tunelů jsou oděsské katakomby dvakrát až třikrát větší než ty, které jsou v Paříži a Římě.
Muž, který zmapoval většinu podzemních chodeb, je geolog a univerzitní profesor Konstantin Pronin. Zkoumáním katakomb strávil 50 let a publikoval o nich několik knih. Například v roce 2019 Pronin narazil na podzemní základnu, která byla podle jeho názoru před 100 lety používaná roajalisty během občanské války.
„A z čeho se vám opravdu zatočí hlava, je představa, že rozsáhlé oděsské katakomby by ve skutečnosti mohly být ještě větší,“ říká profesor a odhaduje, že byla doposud objevena méně než polovina tunelů.
„Když se budeme bavit o tom, že na bílých nezmapovaných místech jsou také katakomby, tak předpokládám, že 60 procent podzemních pasáží je dosud neznámých,“ tvrdí uznávaný geolog.
To by znamenalo, že ukrajinské přístavní město ležící u Černého moře může skrývat ještě mnoho dalších podzemních tajemství.
Podrobnosti v úvodním videu.
