Článek
Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.
Mezi zvířata, která by bez programů na záchranu či vysazení do míst původního výskytu od roku 1993 zmizela, patří rys iberský, kondor kalifornský nebo prase zakrslé, zjistili vědci z univerzity v britském Newcastlu a organizace BirdLife International. Rok 1993 pro počátek výzkumu zvolili záměrně. Je to rok, kdy začala platit takzvaná Úmluva OSN o biologické rozmanitosti.
Od té doby vyhynulo nebo panuje silné podezření, že se tak stalo, patnáct druhů ptáků a savců. Na druhou stranu vědci upozorňují, že 28 až 48 druhů ptáků a savců se povedlo zachránit.
Patří mezi ně také například amazoňan portorický – v roce 1975 žilo ve volné přírodě jen třináct jedinců tohoto druhu malého papouška. Od vyhynutí se ho podařilo zachránit díky programu na vysazení do míst původního výskytu v jednom portorickém parku. Původní skupinu totiž zahubily hurikány v roce 2017.
Po mongolských stepích se nyní prohání na 760 koní Převalského, a to navzdory faktu, že ve volné přírodě se přestali vyskytovat už v roce 1960. Díky snahám o jejich návrat z počátku 90. let minulého století jich dnes žije ve volné přírodě dostatečný počet, aby dokázali sami přežít.
Podle Stuarta Butcharta, vedoucího vědeckého pracovníka BirdLife International, zjištění ukazují, že závazky ochránit různé druhy od vyhynutí v budoucnu jsou dosažitelné a zároveň nezbytné pro zachování zdravé planety, čímž vědec dává naději i dalším živočišným druhům.
Autoři studie použili informace o velikosti populace, trendech, hrozbách a snahách o záchranu zvířat od 137 odborníků z celého světa. Seznam 17 046 druhů ptáků a savců poté přefiltrovali a ponechali na něm 81 druhů, které byly na takzvaném červeném seznamu ohrožených zvířat Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Poté zanalyzovali detaily, aby zjistili pravděpodobnost vyhynutí jednotlivých druhů, pokud jim nepomohou programy na ochranu.
Zjistili, že se podařilo zabránit vyhnutí 21 až 32 druhů ptáků a sedmi až šestnácti druhů savců. Použili přitom tyto škály, jelikož jde o odhady.
Zatímco ptákům pomohla hlavně kontrola invazivních živočišných druhů, programy na ochranu v zoo a ochrana přirozeného prostředí, savcům pomohly mimo jiné legislativní kroky nebo sbírky v zoologických zahradách.
Navzdory nadějným zjištěním však některé živočišné druhy zaznamenaly úbytek jedinců – týká se to kupříkladu kriticky ohrožené sviňuchy kalifornské, kterou ohrožuje ilegální rybolov v Kalifornském zálivu.
„Obvykle slyšíme špatné zprávy o krizi biodiverzity a není pochyb, že kvůli lidské činnosti čelíme bezprecedentním ztrátám. Můžeme však zabránit tomu, abychom přišli o celé živočišné druhy. Pokud bude dostatek vůle. Je to výzva k akci: ukázat celý obrázek problému a také to, co můžeme dokázat, když hned začneme jednat a podpoříme snahy o ochranu živočichů a zabránění jejich vyhynutí,“ uvedl spoluautor studie a profesor na univerzitě ve městě Newcastle Philip McGowan.
Vědci ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nyní zveřejnili zprávu, kde varují, že populace volně žijících zvířat se od roku 1970 zmenšily v průměru o 68 procent. I WWF zároveň přiznává, že ochrana zvířat může být úspěšná.
