Praní peněz skrze největší banky světa. O co jde v kauze FinCEN?

Uniklé dokumenty o podezřelých finančních transakcích ve výši dvou bilionů dolarů (asi 45 bilionů Kč) jako první získal server Buzzfeed News, do analýzy materiálů se ale postupně zapojili investigativní novináři ze 108 médií z 88 zemí světa včetně České republiky.

Jde převážně o hlášení bank o podezřelých platbách americkému úřadu FinCEN, který spadá pod ministerstvo financí USA a který potírá finanční kriminalitu. Zprávu o podezřelé aktivitě, tedy takzvanou SAR (Suspicious activity report), banky vyplňují a zasílají úřadu, pokud mají u některého z klientů podezření na nelegální jednání. Samotný SAR ale ještě neznamená, že někdo pere peníze nebo páchá trestnou činnost.

Jde především o platby, které pochází z podle bank rizikových oblastí, jakými jsou například Seychely, Kypr nebo Panenské ostrovy. Podezřelé pro banky je i to, pokud nelze k dané společnosti dohledat téměř žádné informace. FinCEN uvedl, že únik může mít dopad na národní bezpečnost USA, kompromitovat vyšetřování a ohrozit bezpečnost jednotlivců a institucí, které podávají hlášení o podezřelé činnosti.

Jak důležité je toto zjištění?

Jednou z nejdůležitějších věcí při trestné činnosti je znát způsob, jak takzvaně vyprat peníze, píše o kauze BBC. Praní peněz je proces, kdy se takzvané špinavé peníze, tedy výnosy z trestné činnosti, jako je obchodování s drogami nebo korupce, umisťují na účet v respektované bance, kde nebudou spojeny s trestnou činností. Stejný postup pak podle BBC volí i ruští oligarchové, proti kterým západní země uvalily sankce. Banky by se pak měly zasadit o to, aby nepomáhaly klientům prát peníze nebo je přesouvat způsoby, které porušují pravidla.

Podle zákona musí banky vědět, kdo jsou jejich klienti, nestačí podávat zprávy SAR a nadále přijímat špinavé peníze. Pokud mají důkazy o trestné činnosti, měly by přestat s přesuny financí. Podle Ferguse Shiela z Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) jsou uniklé dokumenty „nahlédnutím do toho, co banky vědí o obrovských tocích špinavých peněz po celém světě“.

Které banky jsou v kauze zapleteny?

Uniklá hlášení podle BBC například odhalila, že banka HSBC umožnila podvodníkům přesouvat ukradené miliony po celém světě, a to i poté, co se od amerických vyšetřovatelů dozvěděla, že jde o podvod. Banka JP Morgan pak údajně umožnila jedné společnosti přesunout přes londýnský účet více než jednu miliardu dolarů, aniž věděla, kdo firmu vlastní. Banka později zjistila, že inkriminovaná společnost může patřit člověku, který je na seznamu amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) mezi deseti nejhledanějšími zločinci.

Jeden z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina zase podle těchto dokumentů použil londýnskou banku Barclays Bank k tomu, aby se vyhnul sankcím, které mu měly zabránit ve využívání finančních služeb na Západě. Část peněz použil na nákup uměleckých děl.

Centrální banka Spojených arabských emirátů zase nebrala zřetel na varování před místní firmou, která pomáhala Íránu vyhnout se sankcím. Deutsche Bank přesouvala peníze, které „pral“ organizovaný zločin, teroristé a obchodníci s drogami.

A co Česko?

Podle serveru Investigace.cz, který se k listinám dostal v rámci globálního projektu Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, se celkem 281 dokumentů týká i České republiky. Podle serveru z dokumentů vyplývá, že se v Česku legalizují peníze z trestné činnosti páchané v Rusku. Pochybné jsou i převody peněz spojené s Čínou a čínskými jednateli ve firmách registrovaných v Česku.

„Uniklé dokumenty znovu potvrzují fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska - ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem, nebo z úplatků pro celníky,“ uvádí server Investigace.cz.

Spisy podle Investigace.cz upozorňují na 144 společností a jednotlivců, kteří měli v Česku bankovní účty, na kterých se uskutečnily pro úředníky podezřelé převody peněz. Z českých bank se pak podle serveru na transakcích zaznamenaných v dokumentech nejvíce podílela Raiffeisenbank, která provedla podle listin pochybné převody v hodnotě 3,4 miliardy korun. Následuje PPF Banka s transakcemi za 1,3 miliardy, ČSOB s převody za 1,2 miliardy korun a Česká spořitelna s příchozími či odchozími platbami ve výši zhruba 442 milionů.