Článek
Velitel čety HZS Praha a člen týmu pro vyhledávání a záchranu v obydlených oblastech (USAR) Aleš Šenkýř v rozhovoru pro Televizi Seznam uvedl, že šance na nalezení dalších uvězněných obětí pádu mostu jsou individuální. Záleží podle něj na mnoha aspektech včetně tvaru trosek a přístupových cest.
„Záleží na zraněních, které mají hledané osoby. Záleží na troskách. Je tam spousta proměnných, na kterých záleží, jestli ten člověk přežije,” vysvětluje člen USAR Aleš Šenkýř.
Po více než 24 hodinách jsou podle záchranářů pro přežití v sutinách důležité takzvané vzduchové kapsy.
„U těch zřícených budov jsou to samozřejmě vzduchové kapsy. Ty trosky by měly nějakým způsobem vypadat, umožnit přežít, potom je to samozřejmě přístup k vodě a potravě,” uvádí Šenkýř.
Nutná je pomoc statika, který řekne: „Tudy ne.“
Most byl z železobetonu, tudíž je velice náročné se sutinami jakkoliv manipulovat, pohybovat se po nich a dostat se ke zraněným. I přesto, že záchranné operace koordinují hasiči, bývá v takovýchto případech nutné mít ve velícím štábu a u vyprošťovacích prací také statika.
„Musí být přizván i statik, který rozumí nějakým způsobem konstrukci mostu a umí říct: ‚Tady nám hrozí nebezpečí, tady ne.' A my s určitou mírou rizika prostě počítáme,” popisuje záchranář v rozhovoru.
Psi pátrají připevnění na těle záchranářů
Do záchranných prací se zapojují i psovodi, zvířata je ale podle Šenkýře rovněž náročné dostat mezi trosky. Na zhrouceném betonovém pilíři neustále hrozí možnost pádu a kynologové navíc musí slanit přes zábradlí, přičemž mají psy v batohu nebo šátku upevněné na vlastním těle.
„My tomu říkáme práce ve výšce nad volnou hloubkou. Je to prakticky to nejhorší, musíte tam dostat ty nástroje,” dodává velitel čety HZS Praha Aleš Šenkýř.
Úterní zřícení mostu poblíž Janova si zatím vyžádalo 42 mrtvých a okolo dvaceti zraněných. Podle odborníků za ním stál špatný technický stav.
