Hlavní obsah

Praktici do nemocnic nemusí. Koho vláda povolala?

Foto: Adam Hříbal , Seznam Zprávy

Jednotka intenzivní péče ve FN Motol.

Zařízením, ze kterých zdravotníci odejdou, budou podle ministra Blatného výpadek kompenzovat zdravotní pojišťovny.

Článek

Od čtvrtka budou moct hejtmani a pražský primátor nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Výjimku mají lékaři, kteří registrují své pacienty, tedy například praktici a gynekologové. Na základě návrhu ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o tom rozhodla vláda.

Nemocnice mají představitele krajů informovat o svých potřebách, řekl novinářům ministr po mimořádném jednání kabinetu. Podle Blatného bude pomoc zdravotníků z ambulancí či zařízení jednodenní péče třeba po příští tři týdny, než počty nově nakažených začnou klesat, a další dva, kdy bude mít nynější vlna epidemie dozvuk v hospitalizacích.

Ministr doplnil, že dál zvažuje i možnost povolání mediků. Vzhledem k jejich studijním povinnostem k tomu zatím nepřikročil.

Podle výčtu budou moct od čtvrtka hejtmani povolat například ambulantní specialisty, zaměstnance zařízení jednodenní péče i lůžkové péče tam, kde se zatím o covidové pacienty nestarají. Do povinnosti nezahrnul pracovníky v lázeňské péči. Lázeňský personál by to podle něj jen těžko zvládal.

„Situace v nemocnicích je kritická, je potřeba zapojit všechny rezervy, které máme,“ uvedl Blatný. Zařízením, ze kterých zdravotníci odejdou, budou podle Blatného výpadek kompenzovat zdravotní pojišťovny.

Povinnost se nebude vztahovat na lékaře takzvaného prvního kontaktu, kteří budou zajišťovat primární péči, jde o praktiky, gynekology, porodníky či pediatry a také na zaměstnance hospiců. „Tato zařízení jsou vyňata,“ uvedl ministr.

Blatný zopakoval, že neplánuje otevření záložních zařízení pro covidové pacienty. „Nemáme problém s budovami, lůžky, ale nemáme personál, který musí lůžka obsluhovat. Pod počtem lůžek si nepředstavte postel, ale ten tým lidí, který se stará o ty, kteří tam leží, jako zálohu máme zahraniční pomoc,“ řekl.

„O termín očkování nikdo nepřijde“

Očkování by podle Blatného mělo zrychlit. Ve Sněmovně před jednáním vlády mluvil o tom, že by se mělo očkovat asi 35 tisíc dávek denně místo dosavadních přibližně 25 tisíc.

Ministr ve čtvrtek uvedl, že do úterý bylo do Česka dodáno 877 861 dávek vakcíny, z nichž bylo použito 702 023 dávek, tedy 81 procent. Celkem je podle Blatného zajištěno přes 25 milionů dávek pro 14 milionů lidí. Z toho 10,3 milionu dávek má být dodáno do konce června pro 5,3 milionu lidí, další do konce srpna.

Vakcíny, které Česko získá, je třeba podle Blatného využít co nejdříve, nemají se podle pokynu Ministerstva zdravotnictví schovávat pro druhou dávku.

„I za cenu případného zpoždění druhé dávky, které nehrozí, je potřeba všechny dávky, které mají nyní kraje na skladech, použít k podání první dávky v co nejkratším termínu,“ řekl poslancům.

Neznamená to ale, že by měl někdo přijít o již registrovaný termín první či druhé dávky, upřesnil Blatný po jednání vlády.

„Když jsem říkal, že je potřeba urychlit očkování dalších osob, tak jsem nemyslel, že by ti, kdo mají zarezervovaný termín nebo druhé termíny, že by to pro ně znamenalo něco negativního,“ řekl ministr.

Začátkem března se otevřela registrace k očkování pro lidi starší 70 let. Podle Blatného dosud této možnosti využilo 250 000 lidí, konkrétní termín má 36 000 z nich. V případě učitelů a nepedagogických pracovníků je zatím registrováno podle Blatného 150 000 lidí, termín získalo 36 000 z nich. Registrace se pro ně otevřela koncem února.

Související témata:

Doporučované