Článek
V hlavním městě se nyní připravuje 120 649 bytů v celkem 762 projektech. Vyplývá to z analýz největšího českého rezidenčního stavitele Central Group. Ten sám v metropoli chystá více než 30 tisíc nových bytů, tedy čtvrtinu z celkového množství.
„Zatímco před rokem se v Praze podle našich dat připravovalo necelých 109 tisíc nových bytů, nyní je to už přes 120 tisíc. To je nárůst o deset procent,“ komentuje situaci na trhu zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.
Poptávka po nových bytech v Praze je stále velmi vysoká. A další rok by měl být podle miliardáře ve stejném duchu.
„Do prodeje dáme opravdu velké a dlouho připravované rezidenční projekty, které po dokončení nabídnou tisíce nových bytů. Bude to přelomový rok,“ sdělil Kunovský.
Stejně jako Praha láme v zájmu o investice do realit rekordy, podobně je na tom také Brno. Tam se loni prodalo nejvíce nových bytů za poslední čtyři roky. Celkem 4,4 miliardy korun utratili lidé v roce 2020 za nové bydlení v jihomoravské metropoli, což je o třetinu více než v roce 2019. Zájemci si přitom za metr čtvereční museli připlatit o téměř 10 procent více, tedy v průměru 81 300 korun.
Jak vyplývá z analýzy developerské společnosti Trikaya, v nabídce zůstává celkem 505 volných bytů v novostavbách, přičemž nejpoptávanější dispozice 2kk o rozloze 55 metrů čtverečních vyjde v průměru na 5,35 milionu korun.
„Průměrný dvoupokojový byt v létě 2020 vyšel na 4,1 milionu korun, na konci roku na 4,4 milionu. Průměrná úroková sazba v té době činila 2,3 procenta, ke konci roku ale klesla na 1,98 procenta. Reálně tak pro kupujícího tento dvoupokojový byt zdražil o 300 tisíc, ve splátce měsíční hypotéky ale nárůst činil pouhých 350 korun, tedy méně než tři procenta,“ říká František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya.
Ceny žene v Brně podle developera dlouhodobě nahoru především nedostatečná výstavba. Tu se ale v posledních letech snaží dohánět i magistrát, a to například dřívější investicí 530 milionů korun do projektu bytového komplexu na Vojtově.
Na téma růstu cen reagoval také předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů Marek Vinter, podle kterého v průběhu letošního roku přijde zmírnění cenové eskalace, která se odehrála především v závěru roku 2020.
„Na trhu s novými byty v Brně se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem velkých projektů, které by si mohly dovolit příznivější cenovou politiku. Výstavba menších projektů v prolukách také není řešením, neboť je výrazně náročnější a nákladnější a to se pochopitelně promítá také do koncových cen bytů,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.
Problém: Chybějící zahraniční pracovníci
„Situace s pandemií nám také ukázala závislost stavebního sektoru na zahraničních pracovnících. Uzavření hranic výstavbu řady projektů zkomplikovalo. Jako další z důvodů růstu cen vidíme zrušení daně z nabytí nemovitosti. Starší nemovitosti, které nyní nejsou zatíženy daní z nabytí, jejich majitelé postupně zdražili. Cenový rozdíl mezi novým a starším bytem se tak zmenšil. To motivovalo řadu zájemců o bydlení, aby častěji vybírali právě z developerských projektů. Tento přeliv poptávky podporoval růst cen v posledních měsících uplynulého roku,“ dodal detaily zdražování nemovitostí Vinter.
Na zdražování bytů v celém Česku má také jednoznačně velký vliv násobně vyšší poptávka nad nabídkou bydlení, což táhne ceny realit významně vzhůru.
A proč je bytů stále tak málo i přes to, že přípravy překročilo více než sto tisíc nových bytů? Důvodem je pomalý schvalovací proces, kvůli kterému se nedaří dostatečně rychle povolovat pro výstavbu. Minulý rok tempo dokonce zpomalilo. Podle posledních dat ČSÚ úřady od ledna do listopadu v Praze meziročně povolily o 37 procent méně bytů v bytových domech.
Například všechny aktuálně plánované nové byty v hlavním městě, které se každoročně rozrůstá průměrně o 15 tisíc obyvatel, by pokryly potřebu bydlení pro zhruba čtvrt milionu lidí. Jen necelých 40 procent z nich však už vstoupilo do některé z fází schvalovacího procesu. Stavební povolení má 5,5 tisíce bytů, 11,5 tisíce pak již alespoň územní rozhodnutí. U těch je tedy předpoklad, že by se mohly v následujících letech dostat na trh. Část projektů nicméně stále řeší zdlouhavá odvolání nebo složité soudní přezkumy.
Řešení bytové krize je na brownfieldech
Díky velkému množství rozvojových ploch a bývalých průmyslových areálů čeká tento rok největší rozvoj Prahu 5, Prahu 9 a Prahu 4. V těchto třech městských obvodech podle analýz Central Group vznikne dohromady více než polovina všech aktuálně plánovaných bytů v hlavním městě.
Velká část pražských brownfieldů jsou aktuálně veřejnosti nepřístupná území s rozpadajícími se budovami původních průmyslových podniků. Často jde přitom o velké pozemky v širším centru města. Jejich přeměna v obytné čtvrti je logický krok.
Připravované projekty Central Group na brownfieldech.
„Dvě třetiny připravovaných bytů připadají na projekty plánované na brownfieldech. Podpora výstavby na těchto plochách by měla být jednou z priorit vedení města. To by mohlo významně přispět k řešení současné bytové krize. Navíc se tyto plochy většinou nachází v místech, kde je už hotová infrastruktura. To je výhodné i pro město, které se nemusí rozrůstat do okolí, což je neekologické, ale i neekonomické s ohledem na provoz a potřebu budování infrastruktury,“ říká Kunovský.
