Článek
Vyplývá to z koncepce rozvoje systému zón, kterou schválili radní. Navazovat by na ni měla konkrétní opatření a změny. Podle strategie by se měla také zlepšit kontrola a zóny by se měly rozšířit do okolí dopravních uzlů a lokálních center, což už je někde schváleno.
Jedním z cílů podle dokumentu je, aby ceny pro návštěvnické parkování reflektovaly vytíženost dané lokality. Na ulicích by podle koncepce mělo být vždy 15 procent volných parkovacích míst, čemuž má minimálně v centru napomoci zdražení. Vyšší parkovné pro návštěvníky by mělo podle autorů strategie, kterou připravil dopravní odbor magistrátu ve spolupráci s komisí pro dopravu, podpořit také využívání podzemních parkovišť místo stání na ulici.
Více by měli za parkování zaplatit i majitelé velkých a emisně škodlivějších vozidel. Strategie zahrnuje také rozšíření systému do okolí dopravních uzlů a frekventovaných center, jako je plánované zavedení zón kolem nádraží v Klánovicích a v Letňanech. Systém by měl také zahrnovat sdílené automobily, ale i kola či koloběžky, a také místa pro zásobování, zdravotně postižené a motocykly. Zjednodušit by se mělo placení parkovného a vymáhání pravidel se má posílit s pomoci posílení kontrol, zvýšení četnosti odtahů a podobně.
Dokument rovněž navrhuje připravit legislativní změny, které by například v případě opakovaných přestupků umožnily dávat vyšší pokuty, či naopak nižší v případě rychlého zaplacení. Navrhuje i zvážit změnu Pražských stavebních předpisů, aby v centru nevynucovaly budování tolika parkovacích míst. Magistrát by měl podle koncepce řešit i fakt, že lidé často s pomocí fiktivních adres trvalého pobytu a fiktivních firem obcházejí pravidla pro získávání parkovacích oprávnění.
Fungování systému chce magistrát co nejvíce zautomatizovat a propojit s registrem vozidel. Menšímu množství aut v centru má pomoci síť záchytných parkovišť na okrajích města a ve Středočeském kraji.
Dokument také navrhuje, aby zisky ze zón šly do speciálního fondu, který bude využíván pouze pro další dopravní opatření, například výstavbu P+R parkovišť. Peníze ze zón nyní získává z poloviny magistrát a z poloviny městské části, kterým jdou i příjmy z pokut. Na parkovném se podle posledních čísel z roku 2018 v Praze 1 až 8 vybralo přes 650,5 milionu korun.
První regulace parkování začala v 80. letech v Praze 1. Takzvané modré zóny byly poprvé zavedeny v roce 1996 v části Prahy 1. Nyní jsou do systému zapojeny Praha 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 13, 16 a 22. Letos se rozšíří do Prahy 10. Parkovací karta pro rezidenty, tedy lidi s trvalým pobytem v dané zóně, nyní stojí 1200 korun ročně za první a 7000 korun za druhé auto.
