Článek
„Dnešní zákon by v případě nízkoemisních zón umožňoval vjezd aut, která už ve vozovém parku vymírají, ale zároveň nejvíce znečišťují ovzduší,“ říká o nevýhodách nízkoemisních zón Jiří Rom z magistrátního odboru ochrany prostředí. Město takové řešení vnímá jako čistě represivní opatření.
Radnice se proto chystá zavést mýtné. Jedná se přitom o poměrně vzácný prostředek, jak vjezd do města regulovat. Funguje například v Londýně nebo Miláně, celkem pouze asi v pěti metropolích po celém světě.
Za peníze vybrané na mýtném chce Praha nakupovat nízkoemisní vozidla a celkově se podílet na rozvoji nízkoemisní dopravy. Například pro městskou policii město plánuje příští rok nakoupit první čtyři elektromobily. Benefity ale mohou očekávat i soukromníci.
První na řadě je Jižní spojka
Město se chystá mýtné zavádět na etapy. Do tří až pěti let chce radnice zpoplatnit Jižní spojku, tedy vnitřní okruh. Vnitřní ani vnější okruh města zatím Praha sice nedokončila, podle radnice ale není na co čekat.
Prvním krokem bude jednání s ministerstvem dopravy o úpravě zákona o pozemních komunikacích. „Rádi bychom během jednoho měsíce vyvolali první jednání na ministerstvu,“ říká Tomáš Voříšek, člen Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima.
Situace kolem tendru na výběr mýtného na českých dálnicích může zavedení pražského mýta zdržet. Město má ale vlastní kamerový systém, který by pro kontrolu aut mohlo využít. Sledování pomocí mýtných krabiček, které používají kamiony a se kterým počítá nový systém výběru elektronického mýtného, by tak bylo zbytečné.
Kolik řidiči zaplatí
Radnice odmítá, že by mýtné bylo novou daní, která má přinést více prostředků do městské kasy.
„Ideálně by to mýto bylo takové, abychom nevybrali nic,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Automobilovou dopravu Hlubuček přirovnává k vyvážení odpadu. Každý občan by podle něj měl být odpovědný za to, jak město znečistí.
„Pokud někdo vjíždí do města vozidlem, které zásadně znečišťuje životní prostředí, tak za to prostě zaplatí,“ říká Hlubuček. „Víme, že 80 % znečištění ovzduší nám způsobuje automobilová doprava. Odpovědnému politikovi to nemůže být jedno.“
Konkrétní čísla zatím radnice zveřejnit nechce. Ředitel odboru ochrany prostředí Štěpán Kyjovský pouze zmínil příklady ze zahraničí, kde řidiči za vjezd do města platí v přepočtu desítky korun. Přesnější informace přinese prováděcí studie, která má být dokončena během několika měsíců.
V roce 2017 si také město nechalo vypracovat studii, která pracovala s měřením emisí na třech různých místech v Praze. Z této studie vyplývá, že pět až deset procent vozidel s nejhorší emisní stopou způsobuje padesát až sedmdesát procent celkového znečištění. Mýto by tedy mělo pracovat s různými stupni znečištění například podle emisní normy (Euro 1–6) a celkového objemu motoru.
„Kvalita ovzduší v centrech měst Evropy je z hlediska prachu dvakrát horší než třeba v amerických městech. Je to dáno tím, že máme vysoké zastoupení dieselových pohonů,“ říká Voříšek.
Kromě dieselových osobních automobilů se chce radnice zaměřit třeba na zásobovací dodávky velkých e-shopů, které po městě najezdí velký počet kilometrů každý den. Elektromobily by naopak měly mít vjezd zcela zdarma, z vybraných peněz navíc město pomůže vybudovat infrastrukturu nabíjecích stanic.
Komu tím prospějete
„Naším cílem je nejen zvýšit kvalitu ovzduší v Praze, ale také se pokusit změnit trendy v produkci emisí oxidu uhličitého,“ říká Voříšek. „Město se přihlásilo ke klimatickému závazku a vidí i mýtné jako jeden z nástrojů, jak vývoj produkce skleníkových plynů změnit,“ dodává.
Praha chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. „Proud pro nabíjení elektromobilů by nicméně neměl pocházet ze severočeských uhelných pánví, tím by se problém pouze posunul o několik kilometrů dál,“ dodává Voříšek.
Komise pro udržitelnou energii a klima se proto chce zasadit o to, aby byl nárůst spotřeby elektrického proudu vyrovnán rozšířením obnovitelných zdrojů. „Teprve potom můžeme hovořit o tom, že je ta mobilita opravdu čistá,“ říká Voříšek.
