Článek
Výrobna psích granulí značky Brit firmy Vafo Praha stojí ve středočeských Chrášťanech necelé dva kilometry vzdušnou čarou od Zličína a dalších čtvrtí západního okraje hlavního města. Obyvatelé Chrášťan, Jinočan, Zličína, Řeporyjí, Řep, Stodůlek a dalších obcí a městských částí si už roky stěžují na nesnesitelný zápach, který vzniká při výrobě a zejména sušení psího žrádla. Západní vítr pravidelně fouká do hustě obydlených čtvrtí nepříjemný pach, ze kterého se některým lidem dělá špatně nebo je bolí hlava. Výroba a s ní spojený zápach by se přitom měla více než zdvojnásobit.
Byznys českého podnikatele Pavla Boušky vzkvétá. Podle médií granule Brit přináší roční tržby přes tři miliardy korun. Firma Vafo kromě několika stávajících továren v České republice, Finsku a Estonsku plánuje spustit provoz v jihočeských Číčenicích a především významně rozšířit výrobu v Chrášťanech.
Chrášťanská továrna má tři výrobní linky. První z nich má denní kapacitu 71,4 tuny granulí denně, záložní linka dokáže vyrobit 65 tun denně a nově postavená třetí výrobní linka má denní kapacitu 115,2 tuny granulí. Firma přitom dostala už druhou pokutu od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za překročení limitů výroby. Pro zapojení třetí linky nebo souběžnou výrobu ve dvou linkách firmě schází takzvané integrované povolení od Středočeského kraje.
Praha versus Středočeský kraj
Firma dvakrát žádala Středočeský kraj o vydání integrovaného povolení, v obou případech jí ale zkřížilo plány odvolání Institutu plánování a rozvoje, který v tomto případu zastupuje hlavní město Prahu. Ministerstvo životního prostředí podle informací Seznamu dalo nyní opět za pravdu magistrátu, a žádostí se tak znovu bude zabývat Středočeský kraj.
Během let se spor skupiny místních obyvatel s pobočkou jedné firmy na psí žrádlo dostal až na nejvyšší politickou úroveň. Primátor Zdeněk Hřib, na kterého se obrátili starostové pěti městských částí, jednal o zápachu z továrny s hejtmankou Středočeského kraje. K případu se vyjadřoval předseda vlády, ministr životního prostředí i úřad veřejné obhájkyně práv. Lidé si pravidelně ztěžují na ČIŽP a v září proti rozšíření výroby demonstrovali před budovou ministerstva životního prostředí. Všechny tyto snahy ale naráží na skutečnost, že v České republice neexistuje zákon, který by určil, co je a co není obtěžující zápach.
Jak se měří zápach
Zástupci firmy Vafo argumentují tím, že vnímání zápachu je silně individuální. Formálně umožňuje stanovení limitu pro zápach příloha č. 17 vyhlášky č. 415/2012 Sb. zákona o ochraně ovzduší. Podle Středočeského kraje, který povolení vydává, je ale tento zákon ve své současné podobě nepoužitelný.
„Stanovení emisního limitu dle přílohy č. 17 vyhlášky č. 415/2012 Sb. je technicky neřešitelné. Kompletní chemický rozbor, kdy počet jednotlivých organických látek ve vzdušnině v závislosti na cca 170 recepturách granulí může dosahovat počtu v řádek stovek, a možnost posouzení každé látky a její intenzity zápachu spolu se synergickým účinkem mezi látkami neumožňuje stanovit emisní limit pro konkrétní chemickou sloučeninu či prvek,“ uvedl krajský úřad k požadavku Prahy 17 na stanovení přesných limitů.
Podle ombudsmanky ale zápach je možné změřit, pouze k tomu chybí vhodná legislativa.
„V zahraničí se běžně používá takzvaná evropská pachová jednotka, která je definována jako množství pachových látek, které v jednom metru krychlovém neutrálního plynu za normálních podmínek vyvolá u testovaných osob stejný smyslový vjem jako 123 gramů n-butanolu rozptýleného v jednom metru krychlovém neutrálního plynu,“ uvedla za úřad ombudsmanky Jana Gregorová. Nejlepším řešením by podle ní bylo, aby ministerstvo životního prostředí použilo podobnou definici pro stanovení závazného pachového limitu v odpovídající vyhlášce.
Podobně se hájí i ČIŽP, kterou lidé často kritizují za nečinnost. Jen v probíhajícím roce 2019 dostala inspekce nejméně 185 stížností na zápach z továrny Vafo. Každým podnětem se přitom musí ze zákona zabývat.
„V minulosti provedla ČIŽP na základě podnětů řadu kontrol, jejichž součástí bylo mimo jiné i několik měření pachových látek na výduších z této provozovny. Vzhledem k tomu, že není dosud stanoven emisní limit pachových látek, nelze výsledky měření porovnat s konkrétní limitní hodnotou, a nelze tak prokázat pochybení firmy,“ uvedla na dotaz Seznamu mluvčí ČIŽP Jana Jandová. Obě zmiňované pokuty celkem za 900 tisíc korun dostala firma za překročení limitů výroby, nikoliv za vypouštění emisí nebo zápachu.
Nákladné čištění vzduchu
Vafo používá k potlačení zápachu pokročilé technologie, do kterých firma investovala desítky milionů korun. Pomocí vodní pračky a čističky vzduchu na bázi takzvané studené plazmy garantuje omezení zápachu vznikajícího při výrobě a sušení granulí o 92 %. Navíc je výroba limitována množstvím měřitelných emisí, například oxidů uhlíku a dusíku.
Skutečná míra zápachu v okolí továrny se často radikálně mění, nejvíc si lidé stěžovali v průběhu léta. Kvůli zápachu vznikla v létě 2018 facebooková skupina i aplikace, do které lidé zapisují místo a intenzitu zápachu. Po letošní zářijové demonstraci se zdá, že stížností ubylo. Marketingový ředitel Vafo Praha Martin Šámal to přičítá chladnějšímu počasí a přesnějšímu „vyladění“ strojů na čištění vzduchu.
Další investice do technologií na čištění vzduchu firma nechystá. Výroba psího žrádlo je zkrátka spojena s určitou pachovou stopou, kterou ani nejmodernější postupy nedokážou stoprocentně eliminovat. Továrna začala s výrobou v roce 1994, od té doby se ale poměry na západním okraji hlavního města změnily, což si vedení zřejmě uvědomuje. „Vzhledem k tehdejší existující zástavbě a zemědělské povaze původní obce Chrášťany, kde mimo jiné působilo zemědělské družstvo, se jednalo o ideální lokalitu,“ stojí v oficiálním prohlášení Vafo Praha.
