Článek
Plánů na rozvoj sportovní infrastruktury metropole je spousta, ale finančních prostředků limitované množství. I když jde v případě Prahy ročně o půl miliardy korun. Plány magistrátu v této oblasti prozradil Vít Šimral, pražský radní zvolený za Piráty, který má na pražském magistrátu oblast sportu v gesci.
Jaká je vaše představa o rozvoji pražské sportovní infrastruktury?
Hlavní mantrou pro nás zůstává sportování dětí, aby získaly návyk pohybu na čerstvém vzduchu. Tvoříme plán rozvoje sportu na léta 2021–2032. Agentura Moore nám k tomu zpracovává analýzu a už máme k dispozici i první data. Výrazně nám schází venkovní sportoviště, ale i multifunkční haly, led pro hokejisty i bazény.
Buďme konkrétní. Kolik tedy například Praze při velikosti její populace schází bazénů?
V jejich počtu se Praha asi nikdy nebude ani blížit Budapešti, kde je bazénů opravdu spousta. Ale řekněme, že i kdybychom v centrální Praze vybudovali pět nových pětadvacetimetrových bazénů, stejně to celou poptávku nepodchytí. U bazénů nebo ledových ploch je samozřejmě velmi obtížné hradit provoz. Naše úsilí při plánování by mělo mířit k tomu, aby se případné nové stavby samofinancovaly.
Předpokládám, že to všechno nějak řešíte společně se sportovními svazy a organizacemi.
Ano, v průběhu léta chceme podepsat tři memoranda, s Pražskou tělovýchovnou unií, Českým olympijským výborem a Českou obcí sokolskou. Pražská tělovýchovná unie nám sdílí data, která využívá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, zasílají nám i jednotlivé žádosti klubů a svazů. S olympijským výborem jsme plánovali olympijský park ve Stromovce. Hry v Tokiu se, jak známo, posunuly o rok, takže to s naším projektem plánujeme podobně. Na Čihadlech v Praze 14 by navíc časem mohlo vzniknout i nové zázemí Českého olympijského výboru v rámci nového multifunkčního kancelářského centra.
Vít Šimral, pražský radní s gescí pro oblast sportu.
A čím potěšíte sokoly?
Podporou dosavadních aktivit, jako je Běh republiky nebo rozvoj Tyršova domu.
Pojďme od sokolů ke „klokanům“. Ti hrají na vršovickém stadionu, kterému se říká Ďolíček. Ten stadion patří hlavnímu městu. A není tajemstvím, že se chystá jeho přestavba.
Ano, tam jsme z hlediska všech těchto projektů asi nejdále. I proto, že je stadion v našem majetku. Co nejdříve chceme spustit architektonickou soutěž. A jednáme už také se Sokolem. Protože přestavba zasáhne i do toho území na severu, kde se teď tyčí vysoké topoly, ze kterých při koronavirových opatřeních někteří fanoušci zápasy Bohemky sledovali. A právě tam působí lukostřelecký oddíl Sokola, tak pro něj hledáme nějaké jiné umístění.
Co jste pro ně vymysleli?
Nedaleko, v Přípotoční ulici, kde sídlí sportovní gymnázium, by měla vyrůst nová hala, tělocvična, tak snad se to podaří nějak propojit. Důležité je, že ke stadionu chceme vybudovat i parkovací kapacity, ty hodláme také budovat v rámci rozvoje celé té lokality. Je několik variant umístění parkovacího domu. Mimochodem, v jedné z nich jsme plánovali umístit lukostřelce na střechu té budovy. Jenže orientace toho domu by byla severozápadní. A lukostřelci nám vysvětlili, že potřebují severojižní kvůli slunci.
No a teď to podstatné, na kolik by výstavba nového Ďolíčku měla vyjít?
Před osmi lety to bylo rozpočítáno na 500 milionů. Vzhledem k tomu, že brzy patrně přijde krize i na realitní trh, odhaduji, že se dostaneme k vyšším stovkám milionů.
Čili do miliardy.
Asi zhruba takový je rozpočtový výhled. Naštěstí to lze etapizovat. Každý rok dáváme do sportu půl miliardy korun. Nemáme v tomto ohledu bohužel takové možnosti jako třeba velká německá města, která disponují nezávislejšími rozpočty, než máme my. Tam města vlastní drtivou většinu sportovišť a refinancují své investice z nájmů.
Když jsme u Bohemians… Před časem provozoval na Střížkově klub stejného jména i Karel Kapr, který se nyní angažuje v SK Prosek, tedy ve sportovní jednotě, která přišla s nápadem využít části svých pozemků ke stavbě komerčního projektu, jenž by jednotě umožnil další fungování a rozvoj. Proti změně územního plánu, kterou by to vyžadovalo, se ale postavila řada občanů. Jak ten příběh pokračuje?
Zrovna teď ve čtvrtek budeme mít jednání s jednotou SK Prosek, s městskou částí i s petenty. Ve hře je po mém soudu několik variant. SK Prosek má možnost žádat o grantová opatření. Anebo může Praha spolu s městskou částí převzít majetek, který předtím jednota získala za velmi výhodných podmínek. Ale asi to nefunguje, tak pokud by o to oni měli zájem, jsme ochotni majetek znovu převzít a starat se o něj. Patrně formou částečné revitalizace. Některé sporty tam asi byly preferovány, jiné se ocitly na druhé koleji. Co se týče fotbalových aktivit, které tam probíhají, máme v hlavě, že městská část Praha 18 dlouhodobě usiluje o nějaký vlastní fotbalový stánek.
Karel Kapr našel ve spise ve sporu s FAČR připrapravený rozsudek předtím, než byl vynesen. Napsaný byl 7. března, přitom soud dosud neuzavřel ani dokazování: https://t.co/uNhNX41X1i
— Radek Nohl (@RadekNohl) November 7, 2019
Dlouhodobě se spekuluje o budoucnosti pražského Strahova. A to nejen Stadionu Evžena Rošického, ale i celé lokality. Mluví se o tom, jestli v lokalitě vznikne nová rezidenční čtvrť, zda tam zůstane prostor pro sportoviště, která jsou nyní zanesena v územním plánu. A nově také o tom, jestli na místě dnešního „Rošičáku“ nevyroste nový stadion Sparty. Jste součástí nějakých takových procesů a jednání?
Co se týče Rošického stadionu nebo Sparty, tak oficiálně nic nevíme ani jsme neobdrželi žádný podnět k setkání ohledně majetkoprávních vztahů. Mluvili jsme loni se Slavií, ale se Spartou ještě ne. Co se týče Rošického stadionu, pokud je mi známo, musí se nejdříve dohodnout navzájem sportovní svazy, fotbalisté, atleti a Česká unie sportu. Snad tam by mohla směřovat naše spolupráce, mohli bychom působit jako mediátor těch jednání, abychom pomohli všem. Oficiálně jsme ale osloveni nebyli.
Strahov ale nezajímá zdaleka jen sportovce.
Přesně tak. Do budoucnosti lokality je samozřejmě zainteresovaná i Praha 6, ministerstvo obrany či České vysoké učení technické, které tam má koleje. Existuje pracovní skupina náměstka Hlaváčka, která věc řeší z urbanistického hlediska. Jistě budeme chtít, aby na Strahově zůstal například bazén. Ale třeba prostory pro tréninkové centrum fotbalové Sparty jsou zbytečně obrovské. Bude fajn je trochu zmenšit. Jak prostory, na kterých se rozkládají hřiště Sparty, tak i koleje. Cílem je vytvořit polyfunkční oblast třeba i pro nové výzkumné prostory. Využít těch rozsáhlých ploch chytře.
Ještě k tréninkovému centru Sparty… Za jakých podmínek jí Praha ty pozemky pronajímá?
Smlouva o výpůjčce mezi hlavním městem Prahou a Spartou je koncipována jako bezúplatná s dobou trvání do konce roku 2030.
Na městských pozemcích Sparta své tréninkové centrum dobudovala v roce 2003. Investovala tehdy do něj zhruba čtvrt miliardy, což byly peníze získané z přestupu Tomáše Rosického do Dortmundu. A právě tou dlouholetou, pro Spartu výhodnou zápůjčkou pozemků argumentuje i Slavia, která by si ráda také vybudovala novou tréninkovou základnu. Vyhovíte jí?
Rádi bychom, Slavia si něco takového bezpochyby zaslouží. Už jsem zmiňoval, že loni se u nás slávisté se svými plány objevili. Debata se týkala lokality v Praze 14, kde je teď takový neutěšený průmyslový prostor, víc zeleně by mu jistě prospělo. Slávisté tehdy přišli s návrhem, aby dostali právo stavby a aby si tam na 50 let mohli vytvořit tréninkové centrum pro juniorské týmy. Hovořili jsme o tom, že by se tam natáhla autobusová linka od metra. Já bych ten projekt jistě rád podpořil, ale od té doby jsme je neviděli. A museli by si ten projekt zafinancovat. Tak nevím, jak na tom teď jsou.
Pan Tvrdík, šéf Slavie, připustil, že kvůli koronavirové krizi a jejím dopadům bude muset Slavia rozvojové projekty typu akademie odložit.
Aha, tak snad se k nim vrátí. Rozhodně bych byl pro, aby měla Slavia také kvalitní zázemí. Někdy je to složité, i Bohemians musí trénovat až ve Středočeském kraji.
Kromě Dukly, která hrává na stadionu pronajatém armádou, je tu ještě Viktoria Žižkov. A o ní a jejím stadionu na Seifertově ulici se poslední dobou hovoří velmi hlasitě. Jaký je váš názor, podaří se udržet fotbalovou plochu vlastně kousek od Václavského náměstí? Nebo ustoupí zájmům a tlakům developerů?
Mým zájmem je každopádně stadion Viktorie Žižkov udržet, otázka je, v jaké podobě. Slíbili jsme městské části Praha 3, že pomůžeme sumou 25–30 milionů k nejnutnějším opravám. Ale do budoucna je to složité. Stadion už je velmi natěsno obehnán výstavbou, to znamená, že se s ním nedá moc pracovat v širším kontextu, jako je to možné třeba u Ďolíčku.
Část té výstavby kolem stadionu patří majiteli klubu, panu Loudovi.
Ale ne veškerá. Je to zamotaná otázka. Bude hodně záležet i na obyvatelích té městské části, jak se k věci postaví.
Takže očekáváte, že se téma Viktorie Žižkov a jejího stadionu stane politickým tématem v komunálních volbách?
Přesně tak.
Na jednu stranu: Když už město investuje stamiliony do stadionu Bohemians, možná leckoho napadne, jestli by tam nemohla hrát i Viktoria Žižkov. Na druhou stranu jiní namítnou, co by dělal klub se slovem Žižkov v názvu ve Vršovicích?
Otázka lokálního patriotismu v těch věcech jistě bude hrát také svou důležitou roli.
