Článek
Kromě toho také vzali na vědomí studii, podle které by mohli asi pětimiliardové náklady na stavbu nést kromě města a státu také soukromí investoři. Podle navrženého harmonogramu by budova mohla stát v roce 2032.
Výstavba nové pražské filharmonie by měla podle dříve zveřejněných odhadů stát 5,3 miliardy korun. Na dalších 750 milionů má vyjít příprava projektu, což bude mít na starosti město. Do financování stavby by podle dnes projednané studie měli být zapojeni soukromníci, kteří by poté měli podíl na provozu a výnosech z prostor.
Kromě peněz města a soukromníků by měl stavbu spolufinancovat stát. Prvním krokem k tomu má být dnes schválené memorandum, které nyní bude zasláno k podpisu na ministerstvo kultury. Text memoranda deklaruje, že magistrát a ministerstvo „jsou připraveny vést diskuse o konkrétních možnostech využití současných i budoucích dotačních titulů ministerstva kultury pro účely realizace projektu“. Zároveň se v něm píše, že pro financování stavby by měla být vypsána veřejná sbírka.
Financování stavby s využitím soukromých peněz dnes podpořili i členové opozičních ANO a ODS. Například zastupitel Ivan Pilný (bezp., dříve ANO) řekl, že je skeptický k financování ze strany státu a že podle něj město musí počítat s výrazně vyššími náklady, než je nyní uváděný odhad. Podobně se vyjádřil šéf klubu ODS Zdeněk Zajíček, podle kterého bude obecně se s ohledem na ekonomickou situaci problematické v dalších letech spoléhat na veřejné rozpočty. „O to více si myslím, že se budeme muset spoléhat na privátní investory,“ řekl.
Kromě samotné stavby budou třeba další velké investice do úprav celé nyní nevyužívané oblasti, například do dopravní infrastruktury a podobně. Pražští zastupitelé loni na podzim schválili vyřízení změny územního plánu, která má stavbu filharmonie a další úpravy umožnit. Magistrát pro celou oblast tzv. brownfieldu Holešovice-Bubny, kde se lokalita pro filharmonii nachází, připravuje územní studii. Počítá se tam mimo jiné s rozsáhlou bytovou výstavbou.
Filharmonie by podle dosavadních plánů města měla mít tři sály - koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob. Sídlit v ní má Česká filharmonie i Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Součástí stavby mají být komerční prostory, jako jsou obchody, kavárny a restaurace. Areál má fungovat celodenně.
Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech vzniknout na Letné - na místě, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii ke 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.
