Článek
Muzeum vzniklo loni a má za úkol připomínat zásadní události minulého století spojené s vládou dvou totalitních režimů. Ředitel instituce Jiří Šesták nedávno rezignoval. Zasedání pražského zastupitelstva začalo ve čtvrtek v 08:30 a pokračovalo až do dnešního rána.
Vzhledem k formě dotace bude muset muzeum náklady magistrátu vyúčtovat, a to do konce března příštího roku. Dosud byla podle schváleného dokumentu činnost muzea financována zejména ze základního jmění ve výši deseti milionů korun, které na účet instituce vložilo hlavní město. Muzeum má podle schváleného dokumentu nyní devět stálých a osm externích pracovníků.
Radní Hana Marvanová (za STAN) dnes upozornila na fakt, že muzeum má formu tzv. zapsaného ústavu, pro který neexistuje přímý způsob, jak mu magistrát může poslat peníze. Proto je musel poskytnout formou dotace z peněz, které pro to byly v letošním rozpočtu určeny. Podle radní se nyní připravuje metodika toho, jakým způsobem tyto ústavy, kterých již má město více, financovat.
Založení muzea schválili pražští zastupitelé loni v září. Formálně vzniklo k 17. listopadu 2019 ke 30. výročí sametové revoluce, v letošním roce pak začalo pořádat akce a výstavy. Jako dočasné sídlo muzea vedení města zvolilo Dům pážat na Hradčanech. V rozpočtu na letošek byla pro financování muzea určena částka 15 milionů korun, z ní pochází i dnes schválená dotace.
Správní rada muzea začátkem prosince odvolala dosavadního ředitele Šestáka, který již sám dříve ohlásil svoji rezignaci. Deník N napsal, že jako důvod uvedl nedůvěru některých členů správní rady a zpochybňování své kompetence. Podle Marvanové, která zároveň předsedá správní radě muzea, byla nespokojenost oboustranná. Ředitel podle ní zanedbal otázku financování a nedostavoval se na jednání správní rady. Šestáka v čele instituce dočasně nahradil jeho zástupce Jan Kalous, trvalý ředitel bude vybrán v konkurzu.
Šestákův odchod není první personální změnou, která se v orgánech muzea odehrála. Letos v únoru rezignoval na členství ve správní radě ředitel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Udělal to proto, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Post Bellum - Paměť národa.
