Článek
Na jeden z nejvytíženějších a zároveň nejvíce poškozených pražských mostů se po zhruba měsíci a půl vrátí doprava. Na soumostí mezi Palmovkou a Holešovicemi vjedou tramvaje v půl páté ráno.
Po vozovce Libeňského mostu nad Vltavou se nejezdí od 19. ledna, kdy bylo město nuceno kvůli havarijnímu stavu nosné konstrukce provoz uzavřít.
Spolu s veřejnou dopravou v sobotu začnou po mostě jezdit i osobní automobily. Vyšší nosnost pilířů sice zajistily podpěry, na most nadále nesmějí vjíždět velká auta nad 11 tun.
Potíže s mostem však pro Prahu ani zdaleka nekončí. Magistrát je před rozhodnutím, zda tuto důležitou dopravní stavbu zásadně rekonstruovat, nebo zbourat a postavit nově. Pro druhé řešení se možnost už pootevřela, protože Libeňský most nebyl prohlášen za kulturní památku. Verdikt Ministerstva kultury však není pravomocný.
Video: Zkáza Libeňského mostu zblízka. Podívejte, jak se drolí
Architekt a stavař odhalují na místě stav Libeňského mostu.
Praha už má přitom pro své rozhodnutí, co dělat, podklady od odborníků. Technici z Kloknerova ústavu z ČVUT už jim na začátku týdne na veřejné prezentaci předali své závěry.
A ty jsou očekávané - náprava bude drahá.
Už v roce 2013 odhadla Technická správa komunikací cenu rekonstrukce všech mostních částí a dalších úprav okolních komunikací na 1,9 miliardy korun.
Nyní plán rekonstrukce počítá jen s některými částmi pilířů, které jsou v havarijním stavu, a tak Kloknerův ústav odhadl cenu rekonstrukce na zhruba 500 až 600 milionů korun.
Na podobnou částku by mělo přijít bourání a nová stavba, i když oborníci připouštějí, že zejména sanace mostu by se mohla prodražit a náklady by pak mohly vystoupat k 800 milionům.
Na druhou stranu - rekonstrukce by podle znalců zase znamenala, že by město muselo počítat se značnými náklady na další průběžné úpravy.
Video: Velké pražské mosty jsou v havarijním stavu. Platí to i pro nejcennější z nich
Pražské mosty začínají být nebezpečné. Které nejvíc?Video: Jaroslav Gavenda
Ani ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko proto nedal doporučení, kterou z variant uskutečnit.
„Postup je v rukou politické reprezentace. My jsme nastínili dvě možné varianty, které si myslím, že jsou realistické,” uvedl nad zveřejněnými závěry, přičemž připustil, že nový most bude mít delší životnost.
Potíž mostu je podle expertů mimo jiné v tom, že když ho před 100 lety stavěli, byl kvalitnější materiál použit na jeho ozdobné prvky stavby. Samotnou konstrukci pak nechali napospas přírodním podmínkám.
Podle Kloknerova ústavu lze špatný stav Libeňského mostu pozorovat od 80. let minulého století. Ke konkrétním řešením ale Praha směřuje až posledních 14 let, kdy nápravu brzdily mimo jiné už zmíněné dohady o tom, zda most je, či není kulturní památkou.
