Článek
Mluvčí magistrátu Vít Hofman dnes uvedl, že stavba začne v úterý a bude sloužit po dva roky, než se památka zrekonstruuje. Podle zástupců magistrátu půjde velká část kostela opravit, zničené dřevěné prvky nahradí repliky. Dřevěný kostel v zahradě Kinských z větší části shořel loni 28. října.
Kostel vlastní hlavní město, na průzkumu poničené stavby se podíleli specialisté Národního památkového ústavu (NPÚ). Podle pražské radní Hany Třeštíkové (Praha Sobě) je památka v lepším stavu, než se původně zdálo. „Na místě není jen hromada popela a ohořelé trámy – velká část konstrukce požár přečkala. Nyní se budeme soustředit na přípravu rekonstrukce,“ uvedla.
Podle průzkumu byla nejhůře zasažena trojice věží kostela, stavba také přišla o velkou část střechy. Požár zasáhl zejména exteriéry stavby, uvnitř hořelo jen na některých místech. Některé části dřevěné konstrukce nebyly ohněm zasaženy vůbec, stojí v tiskové zprávě.
Radní Prahy pro majetek Jan Chabr (TOP 09) dodal, že dočasná konstrukce chránící kostel před povětrnostními vlivy vyjde na zhruba dva miliony korun. „Stavba potrvá přibližně týden, počítá se s tím, že na místě bude stát přibližně dva roky,“ sdělil.
Magistrát nyní připravuje zakázku na projekt rekonstrukce, která by měla být hotova během dvou až tří let. Město také zřídilo na opravu památky veřejnou sbírku, ve které se podle Třeštíkové dosud vybralo téměř 1,5 milionu korun.
Dřevěný kostel stál v zahradě Kinských od roku 1929, kdy byl do Prahy rozebraný přivezen z obce Velké Loučky u Mukačeva v tehdejší Podkarpatské Rusi, dnes na Ukrajině. Šlo o dar Rusínů svému tehdejšímu hlavnímu městu, Praze, jako jejich typické lidové stavby. Kostel byl součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.
Podobné požáry se odehrály již dříve, v srpnu 2017 shořel historický dřevěný kostel v Gutech na Frýdecko-Místecku ze 16. století, v dubnu 2002 plameny zničily dřevěný kostel svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové ze stejného období. V březnu 2014 shořela rovněž dřevěná chata Libušín na Pustevnách v Beskydech, kterou na sklonku 19. století navrhl Dušan Jurkovič.
