Článek
ČTK to dnes v rozhovoru řekl náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09). Oproti současnému návrhu nového Metropolitního plánu například stanovuje výškovou regulaci zástavby. Pro město jej vytvořil Institut plánování a rozvoje (IPR). Platit by měl začít od 1. ledna 2023. Současný plán byl schválen v roce 1999.
Připomínky k návrhu Metropolitního plánu mohli dávat jak obyvatelé, tak například jednotlivé radnice či dotčené orgány. „V březnu bychom měli prezentaci pro městské části o charakteru toho vypořádání. A někdy plus minus říjen listopad bychom měli předložit plán po vypořádání do tzv. veřejného projednání,“ řekl Hlaváček.
Přesný harmonogram přípravy Metropolitního plánu bude ještě dodělán a upraven. Představen by měl být podle náměstka na jednání magistrátního výboru pro územní rozvoj letos v únoru.
Podle představ města a IPR měl začít plán platit od začátku roku 2023. Tento termín se pravděpodobně nestihne. Projednávání plánu zkomplikovala například pandemie koronaviru. „Předpokládám, že to zpoždění nebude nijak drasticky velké. Nyní na tom harmonogramu děláme,“ řekl Hlaváček.
Plán je jedním z dokumentů, který určuje výstavbu v Praze. Oproti současnému územnímu plánu ten metropolitní řeší například výškovou regulaci. Rovněž nebere v potaz pouze funkční využití území, ale hledí také na charakter území a městské čtvrti, tedy jak třeba vypadá. Nejedná se jen o monofunkční plochy, ale důraz je kladen strukturu města.
Kolem nového plánu v minulosti panovaly spory, kvůli nimž mimo jiné skončil dočasně také jeho hlavní autor, architekt Roman Koucký. Nakonec se do čela týmu, připravujícího plán, po vítězství ve výběrovém řízení vrátil. Příprava však nabrala zpoždění. Původně měl platit už od roku 2020, Sněmovna lhůtu prodloužila o tři roky. Příprava plánu začala v období vlády primátora Tomáše Hudečka (bezp., tehdy TOP 09).
