Praha má plán, jak zlevnit byty o třetinu. Zájemci by museli mít našetřeno

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil nový plán na rozvoj bydlení. Jeho strategie se zaměří hlavně na výstavbu dostupného bydlení, zvyšování počtu městských bytů i spolupráci města na výstavbě.

„Je primárně v zájmu samotné Prahy, aby vznikl dostatečný počet dostupných nových bytů. Zároveň je nutné soustředit se na zvyšování kvality a atraktivity bydlení a posilování jeho udržitelnosti,“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora.

Aby se v Praze zvýšila nabídka nových finančně dostupných bytů, musí se město podle něj soustředit na zlepšení podmínek pro rychlejší bytovou výstavbu, a to například přijetím Metropolitního plánu.

Nezbytné jsou pro město nové stavební projekty nájemního a družstevního bydlení.

„Jednou z cest k dostupnému bydlení je družstevní výstavba bytů, na níž město spolupracuje tím, že spoluzaloží bytová družstva, stane se jejich členem, poskytne vhodné stavební pozemky a na těchto pozemcích zřídí družstvům právo stavby až na 99 let. Náklady na pořízení družstevního bytu se tím sníží až o třetinu oproti tržním cenám v dané lokalitě,“ dodává Hana Kordová Marvanová, radní pro podporu bydlení.

Město má poskytnout pozemky bytovým družstvům a občanským spolkům pro výstavbu bytových domů za výhodných podmínek a poskytne jim pozemky prostřednictvím takzvaného práva stavby až na zmíněných 99 let. Na tom by poté stavěla buď družstva založená magistrátem spolu se soukromým partnerem, nebo zvláštní občanské spolky, inspirované německými tzv. baugruppe. Pozemek v obou případech subjekty od magistrátu koupí až po splacení samotného domu.

Výhodou má být podle vedení města to, že družstva i spolky zorganizované majiteli budoucího domu ušetří marži, kterou by lidé jinak zaplatili developerské firmě. Do splacení domu se navíc cena sníží o hodnotu pozemku.

Celkově tak má pořizovací cena bytů klesnout až o třetinu. Město za poskytnutí pozemku získá právo na užívání části bytů v domě, které může využít pro ubytování zástupců potřebných profesí, jako jsou zdravotníci, učitelé, hasiči nebo policisté.

Současná situace je podle radní Hany Kordové Marvanové taková, že Praha jedná s konkrétními městskými částmi, kde hledá vhodné stavební pozemky. „Jednáme o tom také s Pražskou developerskou společností, která má na starosti přípravu pozemků,“ doplnila radní.

Radní už dříve uvedla, že o projekty družstevního bydlení projevily zájem některé městské části, konkrétně Praha 11, Praha 13, Praha 8 a Praha 12. „Před týdnem se připojila také Praha 5,“ doplnila pro SZ Byznys Kordová Marvanová.

Podle jejích slov je v současné době s projektem družstevní výstavby nejdál Praha 13, která už má usnesení zastupitelstva o založení bytového družstva.

„V současné době se projednává svěření pozemků, aby na nich městská část mohla budovat dostupné družstevní bydlení. Doufám, že by se mohlo podařit do prázdnin záměr projednat na zastupitelstvu, aby měla souhlas se svěřením pozemku,“ dodala radní Kordová Marvanová.

„Požádali jsme o svěření pozemku na projekt dostupného družstevního bydlení. Celý projekt vychází z materiálů zastupitelstva hl. města Prahy, který říká, že městské části nebo obec do projektu vstoupí s pozemkem (vlastním nebo svěřeným, pozn. redakce) a vypíše výběrové řízení na partnera, který vstoupí s městskou částí do bytového družstva,“ potvrdila aktuální stav Ivana Todlová, zastupitelka pro Prahu 13 (za TOP 09), která má budování dostupného družstevního bydlení na starosti.

Zájemci o členství uhradí čtvrtinu ceny bytu a zbytek budou po nastěhování platit jako nájemné. Družstvo bude z peněz splácet úvěr u banky až třicet let. Po vyrovnání všech závazků bude možný převod pozemku do vlastnictví družstva a převod bytů do vlastnictví členů družstva.

Výrazným problémem u projektů dostupného bydlení je právě zmíněná čtvrtina ceny bytu, kterou musí nový člen družstva zaplatit. Například v případě bytu s cenou čtyři miliony korun to pro zájemce znamená mít našetřeno milion korun z vlastních prostředků.

„Víme, že náš projekt má jedno úskalí – družstevníci musí mít naspořenou velkou částku. Praha to už nesmí dotovat, nejsou na to programy,“ okomentovala podmínku pro vstup do bytového družstva radní Kordová Marvanová.

Dalším plánem je podle jejích slov zřídit státní dotační programy, které by lidem pomohly zálohy financovat. První jednání ale přijdou nejdříve po letošních volbách. „Pomoc města je už ale v tom, že poskytuje pozemek a odkládá za něj platbu,“ dodala.

Cílem je se při stavbě dostupného družstevního bydlení dostat s cenou přibližně o pětinu nebo až o jednu třetinu níže oproti běžné tržní ceně.

„Myslím si, že vzhledem k tomu, že do toho projektu bude zapojen soukromý investor - bytové družstvo nebo developerská společnost - získáme zkušenosti a mechanismy soukromého subjektu, takže ten projekt se tím pádem neprodraží. Získáme výhody soukromého sektoru. Jsme přesvědčení o tom, že byty budou ve finále levnější,“ vysvětlila Ivana Todlová, zastupitelka pro Prahu 13.

Cena za metr čtvereční stavebního projektu by se tak měla pohybovat ve finále kolem 70 tisíc korun.

S tím naopak nesouhlasí radní hlavního města Prahy Adam Zábranský (za Piráty). Ten soudí, že výstavba nájemních bytů v režii města podraží.

„Zatímco soukromý developer má zájem levně postavit a prodat, tady bude zájem na udržení co nejlepší kvality po co nejdelší dobu. Čili jiné priority, jiný způsob výstavby, potřeba kvalitnější stavby budou znamenat vyšší náklady, než by vznikly u stavebních projektů soukromých developerů,“ vysvětlil pro SZ Byznys Zábranský.

Je však namístě připomenout, že soukromým developerům výstavbu významně prodražují přípravy k výstavbě, které běžně trvají i deset let. Započítávají se tak do finální ceny právě náklady rizika z dlouhého schvalování. Jak slibuje radní Kordová Marvanová, v případě výstavby pro družstva, v nichž bude město, budou pozemky připravené, a proces tím tedy výrazně rychlejší a levnější.

Plán na výstavbu dostupného družstevního bydlení vítá také opozice. Podle místostarosty Prahy 11 Ondřeje Prokopa (za ANO) jde o dobrou alternativu pro ty skupiny občanů, kteří z nějakého důvodu nedosáhnou na hypotéku. Družstevní výstavba ale v současné době nemá podle jeho názoru potenciál vyřešit bytovou krizi jako celek.

„K výstavbě prvního bytového domu na tomto principu nedojde dříve než za řadu let. Protože i městské části se budou potýkat s odporem místních občanů, odvolacími řízeními v povolovacích procesech, stejně jako soukromí developeři,“ argumentuje Prokop pro SZ Byznys.

Další otázkou, která v rámci družstevní výstavby visí ve vzduchu je, jak se budou tyto byty družstva rozdělovat, tedy jak bude město vybírat jejich členy. „Pokud skutečně půjde ve finále až o 30 procent levnější byty oproti trhu, jak slibují představitelé Rady hlavního města Prahy, nabídka takových bytů bude dramaticky nižší než poptávka a otevírá se zde prostor pro korupci a kšeftování s výhodnými družstevními podíly,“ sdělil místostarosta Prahy 11.

Jako krok správným směrem k vyřešení bytové krize vnímá plán na spolupráci měst a bytových družstev také Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

„Družstevní bydlení je jednou z cest, jak se k dostupnosti dostat. Má totiž šanci být o pár procent levnější než standardní komerční bydlení. Mělo by totiž být založené na neziskovém principu,“ vysvětlil.

Sám se ale nedomnívá, že by mohlo dojít k poklesu ceny až o třetinu, jak slibuje radní Kordová Marvanová. Realistický scénář míří k poklesu finální ceny přibližně o dvacet procent, sdělil Hanák.

Pokles ceny o třetinu by mohl přijít podle něj pouze tehdy, kdy se družstva dostanou k pozemkům hlavního města a ve finální ceně nebudou náklady na ně zahrnuty, protože budou spláceny v příštích několika letech.

„Pokud by se v Praze podařilo uskutečnit výstavbu družstevního bydlení ve spolupráci s městem, mohlo by to být pozitivní inspirací pro ostatní města v regionech. Bude zajímavé sledovat jak se tato iniciativa odrazí na ostatní části Česka,“ dodal v závěru pro SZ Byznys

Družstevní výstavba se začíná vracet do módy i jinde než v hlavním městě. Například Brno před několika týdny oznámilo, že připravuje ve Francouzské ulici (čtvrť Zábrdovice) výstavbu 93 družstevních bytů. Projekt vyjde na stovky milionů a stavba by mohla začít v roce 2023. Výstavba by podle současných plánů měla trvat dva roky.

„Rozsáhlý vnitroblok při Francouzské umožňuje při zachování dostatku zeleně vybudovat necelou stovku nových bytů, navíc v docházkové vzdálenosti od centra. Projekt nyní vstupuje do fáze zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Staví se ale i v centru Liberce. Tam byl už v loňském roce dokončen dům pro družstevníky a výstavba dál pokračuje. Na severu Čech jde ale o komerční projekt bez účasti města. Na místě zchátralého areálu bývalých Montážních závodů v dolním centru Liberce roste 114 družstevních bytů. „Jde o byty všech velikostí, ale nejvíce je těch menších,“ řekl Petr Černý, předseda Stavebního bytového družstva Sever, které domy staví. Každý byt bude mít sklep a družstevníci budou mít k dispozici 146 krytých parkovacích stání.

Podporu družstevního bydlení se Kordová Marvanová pokoušela prosadit už v loňském roce, vznikl kolem toho ale koaliční spor, kdy se proti záměru postavili zástupci Prahy Sobě a Pirátů. Ti kritizovali, že po splacení dluhu by si družstvo mělo od města odkoupit pozemek za odhadní cenu bez ohledu na zhodnocení parcely.

Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí a vysokými cenami bydlení, které činí vlastní byty nedostupné i pro střední třídu. Podle odhadů ale žije v Česku stále ve vlastním bytě nebo domě 70 procent lidí, pětina v nájemním bytě a zhruba desetina připadá na družstevní bydlení. Podle údajů Svazu českých a moravských bytových družstev je v Česku v současnosti asi 700 tisíc družstevních bytů. Celkově je v Česku 4,37 milionu bytů, z toho 3,83 milionu trvale obydlených. Z těchto obydlených bytů připadá 2,16 milionu na bytové domy.