Článek
Symbolem svobody a lidských práv se stala v době, kdy byla pronásledována čínským režimem coby manželka literárního kritika, disidenta a nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa. Ten zemřel v roce 2017 na rakovinu v komunistickém žaláři.
Její už druhou návštěvu Česka iniciovala organizace „Češi Tibet podporují“. Během čtvrtka se Sia sešla s místopředsedou horní komory Janem Horníkem, Miluší Horskou nebo bývalým prezidentským kandidátem Markem Hilšerem.
„Děkovala za to, že bývalý prezident Václav Havel a tehdejší senátoři navrhli jejího manžela na Nobelovu cenu,“ řekl Seznamu Hilšer. Senátoři naoplátku paní Sia vyjádřili úctu za příkoří, která musela snášet kvůli perzekuvcím ze strany režimu. „Potvrdila nám, že režim dnes znovu přitvrzuje,“ dodal Hilšer.
Senátoři všechny oběti čínského režimu morálně podpořil. Zástupci horní komory parlamentu plánují návštěvu dalších čínských disidentů, s paní Siao hovořili také o podpoře studentů v Hongkongu.
O den později ji přijal také primátor Zdeněk Hřib (Česká pirátská strana), který před několika měsíci oznámil úmysl vyškrtnout ze sesterské smlouvy Prahy s Pekingem klauzuli o uznání jednotné Číny. Tím odstartoval diplomatický spor, který zapříčinil výrazné ochlazení vzajemných vztahů zemí. Jedním z důsledků bylo například zrušení sjednaných koncertů zdejších orchestrů v Číně, napsal deník Aktuálně.cz.
Bylo mi ctí setkat se s čínskou disidentkou Liou Sia. A moc bych si přál, abychom byli zemí, která se nebude odklánět od tradice lidských práv, ale která na tuto tradici opět naváže. Zemí, která se neodvrátí od těch, na nichž je činěno bezpráví, ale která nabídne pomocnou ruku. pic.twitter.com/1CK4zUY6vM
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) November 15, 2019
Čínský režim „za trest” disidentce upíral základní lidská práva a uplynulých téměř osm let strávila v domácím vězení. Jen za absolutního policejního dozoru mohla velmi zřídka navštívit manžela, příbuzné a přátele. Nesměla telefonovat nebo navštěvovat doktora.
Po smrti Liou Siao-poa donutil totalitní režim jeho vdovu vysypat popel zesnulého disidenta do moře. Čínská vláda chtěla zabránit vzniku pamětního místa, které by mohlo přitahovat další odpůrce režimu. Liou Sia byla posléze delší dobu nezvěstná.
Na svobodu se disidentka a umělkyně dostala teprve loni v létě. Čínská vláda jí umožnila vycestovat ze země až po značném mezinárodním nátlaku. Jak napsal deník New York Times, hlavní roli přitom sehrála německá kancléřka Angela Merkelová.
Právě do Německa se následně Liou Sia přemístila za svými přáteli a aktuálně žije v Berlíně. V prvních několika měsících zůstávala po boku svého přítele a spisovatele Liao I-wua, který stejně jako někteří zahraniční diplomaté bojoval za její propuštění. Seznam právě s tímto disidentem nedávno pořídil exkluzivní rozhovor.
Čínský disident Liao I-wu o svobodě i prezidentu Zemanovi.Video: Jiří Hošek, Seznam Zprávy
Liao I-wu si myslí, že se situace ohledně svobody a lidských práv v Číně dál zhoršuje. Na svědomí to má podle něj přímo současný prezident Si Ťin-pching. „Vidíme, jak se ty šrouby dál utahují, a říkáme si, že to snad už není možné. Druhý den pak zjistíme, že je to ještě horší. Ale pořád si říkám, že takhle přemýšlet nemůžeme. Nemůžeme si zoufat a naopak musíme pokračovat v boji a udržet si naději. Nesmíme se dívat, kam společnost a čínská vláda směřují. Vezměme si mého přítele Liou Siao-poa. Ten si také zoufal, ale stejně šel a sepsal Chartu 08. Člověk by se měl ptát, co by mohl udělat sám, a nedívat se, co se děje kolem. Když takových hlasů bude víc, tak se jednou ty šrouby přestanou utahovat,” řekl v rozhovoru pro Seznam Liao I-wu, který do Česka přijel na plzeňský veletrh Svět knihy.
