Článek
Jak dnes informovala Praha 3 a jak vyplývá z úřední desky magistrátu, 16. února se bude konat veřejné projednání návrhu a poté bude následovat sedm dní na podání dalších připomínek. Změna by mohla být dokončená do konce letošního roku, schvalovat ji budou zastupitelé města. V areálu nádraží plánuje stavět řada firem, mohlo by tam žít až 15 000 lidí.
Areál kolem bývalého nákladového nádraží má zhruba 33 hektarů. Bytové projekty tam plánují stavět firmy Central Group, Penta Real Estate nebo Sekyra Group. Samotné rozsáhlé funkcionalistické nádraží má zůstat zachované, podle předběžných plánů v něm má být mimo jiné základní škola nebo sídlo Národního filmového archivu.
Po veřejném projednání návrhu změny bude následovat další kolo připomínek veřejnosti a institucí. Po jejich zapracování projednají výsledný návrh výbor pro územní rozvoj zastupitelstva, který jej buď doporučí ke schválení, nebo ne, a následně rada města. Finální slovo bude mít zastupitelstvo, které se může řídit doporučením výboru a radních, ale také nemusí. Změnu město připravuje od roku 2008.
„Věřím, že změna územního plánu na Nákladovém nádraží bude schválena do konce roku 2021 ke spokojenosti obyvatel Prahy 3 a investorů a v dohledné době začne zásadní přeměna budovy a rozsáhlého území nádraží na plnohodnotnou čtvrť Prahy 3,“ uvedl místostarosta Prahy 3 Tomáš Mikeska.
Praha 3 už loni podala k návrhu změny řadu námitek, podle předsedy výboru pro územní rozvoj městské části Matěje Michalka Žaloudka (Zelení) nebyly všechny zapracovány. „Záleží nám na tom, aby se Žižkov nezahltil auty, aby vzniklo dost veřejné zeleně i dostatek zařízení školských, zdravotnických a sociálních služeb,“ uvedl. Dodal, že návrh budou řešit také zastupitelé městské části, a to na příštím jednání, které se koná ve stejný den jako veřejné projednání návrhu, tedy 16. února.
Podle podkladové studie ke změně, kterou v minulosti zpracoval Institut plánování a rozvoje (IPR), vznikne na území nádraží nová čtvrť s kapacitou až 15 000 obyvatel. Přes areál má vést tramvajová trať, a to nikoliv skrz budovu nádraží, jak bylo dříve plánováno, ale severně od ní. Návrh počítá i s dvouproudou silnicí, která by měla areál nádraží propojit s Jarovem. K té nechává magistrát vypracovat samostatnou studii.
Osud nádraží, které přestalo fungovat v roce 2002, se řeší roky. Původně mělo ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů z demolice sešlo. Budovu vlastní České dráhy, které nyní jednají s magistrátem, Ministerstvem kultury, Prahou 3 a developerskými firmami o jejím dalším majetkovém uspořádání a využití.
