Článek
Město s tím nesouhlasí a chce odstranit všechny bariéry a srovnat náměstí do jedné úrovně. Vyplývá to z žaloby a usnesení městských radních. Město si nechalo vypracovat studii obnovy náměstí, které se má stát pěší zónou, přibudou lavičky, kašna a zeleň a úprav se dočkají některé okolní ulice.
Podle znění žaloby požadují památkáři, aby na náměstí zůstaly chodníky a vozovky stejně, jako je tomu nyní. Tedy včetně dnes už nevyužívaného zálivu před hlavním vchodem magistrátu, který sloužil jako parkoviště. Naopak magistrát chce, aby pěší zóna na náměstí byla v jedné rovině a vyvýšené obrubníky byly jen v místech, kde bude končit.
Památkáři své původní stanovisko s požadavky vydali v červnu 2020. Město se odvolalo, neboť stanovisko považovalo za v rozporu s výše zmíněnou studií. Tato námitka byla letos v květnu zamítnuta. Právě proti tomuto zamítnutí nyní míří žaloba.
Napadené rozhodnutí řeší podle města otázky, které památkářům nepřísluší. Týká se to například rozhodnutí, zda má být náměstí pěší zónou či bezbariérové. To je podle města pouze na rozhodnutí vlastníka. „Podmínky, které správní orgány stanovily, ovšem brání přeměně lokality na pěší, protože zavazují k zachování vozovek a chodníku a jejich oddělení odlišnou výškou. Je možné vést úvahu, že má vypadat jako historický prostor pro pěší, ale není možné trvat na zachování silniční sítě pro motorová vozidla. Taková ochrana je fakticky překročením oprávnění, které památková péče má,“ píše se v žalobě
Problém vidí město také v tom, že požadavky odporují důsledné podpoře bezbariérovosti, ke které se město i ČR zavázaly. Podle žaloby rozhodnutí říká, že nejméně zranitelní jako rodiče s kočárky bariéry zvládnou a středně znevýhodnění je obejdou či objedou. „A ti nejvíce zranitelní by do dané lokality asi vůbec neměli zavítat,“ píše se v textu.
Městu vadí také údajné protimluvy. Jako příklad uvádí, že v rozhodnutí stojí, že takzvaný nivelizovaný veřejný prostor byl sice přirozený do nástupu automobilismu na začátku 20. století, kdy vznikly chodníky a obrubníky, ale návrat před toto období považuje za „nepřípustný historismus“. „Tím ale v podstatě petrifikují z celého vývoje jednu jeho fázi a brání přirozené další proměně, což je samo o sobě větším historismem,“ namítá žaloba.
Na náměstí sídlí magistrát, Městská a Národní knihovna a je tam také Clam-Gallasův palác. Dlouho sloužilo primárně jako parkoviště, předloni vedení města vjezd autům zakázalo. Na náměstí má vzniknou pěší zóna se stromy. Bude nově vydlážděno a bordury kolem budov budou tvořeny pražskou mozaikou. Plánována je také kašna s pítkem a v severní části náměstí nová lavice. Doprava bude minimalizována, a to s výjimkou mimo jiné pro záchranáře, MHD, zásobování a rezidenty z bezprostředního okolí.
Mariánské náměstí byla zhruba od poloviny 12. století osada Na Louži. Jméno dostalo podle kostela Panny Marie, který tu tehdy stál. Prostor se zásadně změnil počátkem 20. století, kdy byla postavena Nová radnice.
