Na vině je používání posypové soli, říká autor trojské lávky o jejím pádu

Obžalobě z nedbalostního obecného ohrožení čelí autor lávky Jiří Stráský a bývalý vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Antonín Semecký. Hlavní město Praha po nich žádá 8,2 milionu korun, které vynaložilo na odstranění zřícené konstrukce. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu a dva ze zraněných požadují dohromady 206 000 korun jako náhradu nemajetkové újmy.

Obžalovaný autor trojské lávky Jiří Stráský vypověděl, že v roce, kdy se zřítila, vyzýval k opravě její konstrukce. Podle něj lávku poškodila posypová sůl, neodborný nátěr a opravy, o nichž ho nikdo neinformoval. Vymezil se také vůči tvrzení obžaloby, že jakožto projektant měl provádět autorský dozor na stavbě. Muži hrozí za nedbalostní obecné ohrožení až osmileté vězení.

Lávka, která spojovala pražskou Troju s Císařským ostrovem, se zřítila v prosinci 2017. Stráský uvedl, že v daný rok se na něj obrátil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy s dotazem, zda by konstrukce nešla opravit. „Navštívil jsem ji a nad tím, co jsem viděl, jsem se zhrozil,“ řekl dnes u Obvodního soudu pro Prahu 7. „Lávka, kterou jsem v roce 1984 vyprojektoval, není ta, co se zřítila v roce 2017,“ dodal.

Podle něj je zarážející, že ho správci lávky jakožto projektanta nikdy neinformovali o stavu konstrukce a o nic ho nepožádali. Při obhlídce svého díla navrhl postup, který by zajistil, že lávka neohrozí chodce. „Než se to dostalo k lidem, kteří o tom rozhodují, tak ta konstrukce spadla. Samozřejmě se zachránit dala, mohli jsme to opravit,“ podotkl vysokoškolský profesor.

Stráský míní, že zřícení konstrukce zapříčinily úpravy a údržba lávky v průběhu času - konkrétně „posypová sůl, nevhodné opravy, povodeň a nešťastná oprava z roku 2012“. „Konstrukce se natřela, nemohla dýchat. Byla na ní sůl, díky tomu výztuž korodovala a zvětšovala se. (…) Kdyby se tam nepoužívala sůl, tak tady nejsme. To je naprosto jednoznačné,“ prohlásil projektant. Osm let stará oprava pak podle něj konstrukci znehodnotila a odsoudila ji ke zřícení.

Lávka, která spojovala Troju s Císařským ostrovem, se zřítila v prosinci 2017. Její stav předtím experti dlouhodobě označovali za špatný či havarijní. Státní zástupce Šimon Vavrečka dnes při čtení obžaloby vyjmenoval řadu zranění, které nehoda způsobila třem mužům narozeným v letech 1957, 1974 a 1983 a ženě s ročníkem narození 1954.

Nejhůře ze všech dopadla právě žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha, s trhlinami střev, zlomeninami čelisti, očnice, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti. Muži měli polámané kosti nebo obratle.

Obžaloba tvrdí, že projektování lávky i její konstrukci doprovázely chyby, které vedly k narušení ocelových lan korozí. Ke zřícení podle státního zástupce přispělo špatné vyhodnocení stavu lávky a nevhodně provedené opravy. Oba obvinění vinu odmítají.

Stráskému klade obžaloba mimo jiné za vinu, že ve výpočtech nezohlednil vliv větru a teploty a že řádně nevykonával autorský dozor, což údajně vedlo k nekvalitnímu provedení prací.

Obžaloba rovněž tvrdí, že Stráský nevykonával při stavbě lávky řádně autorský dozor, což vedlo k nekvalitnímu provedení prací a nedostatečné ochraně nosné konstrukce před korozí. Muž ale uvedl, že provádění dozoru neměl v popisu práce. „Za provedení prací zodpovídá stavbyvedoucí, který řídí stavbu. Musí organizovat práci tak, aby byla provedena kvalitně. Za to nemůže odpovídat projektant, to je postavené na hlavu. Projektant nemá možnosti něco ovlivnit,“ řekl.

Odmítl také názor, že při výpočtech nezohlednil vliv zatížení větrem a teplotou. „Nedopustil jsem se žádného podvodu nebo chyby,“ zdůraznil a zpochybnil erudici a odbornou praxi znalce, který zpracoval posudek pro policii. „Nepředložil jediný výpočet, kterým by doložil svá tvrzení,“ poznamenal.

Stráský si svou obhajobu pečlivě připravil, hovořil několik hodin a výpověď chtěl doplnit promítáním prezentace, což mu soud neumožnil. Muž proto vytištěné podklady rozdal alespoň soudnímu senátu a novinářům pak prezentaci poskytl na CD. Předseda senátu ho vyzýval, aby hovořil stručně, na to ale stavař nepřistoupil.

„Jde o můj život, o moji pověst, musím se bránit. Nezlobte se, že je to dlouhé, nechci z toho dělat divadlo, ale strašně mi to ovlivnilo život. Je mi 74 roků a na konci mé kariéry zjišťuji, že jsem všechno dělal špatně,“ podotkl.

Bývalý vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký podle obžaloby věděl o špatném, až havarijním stavu lávky, když měl k dispozici několik desítek záznamů a posudků, které na problém upozorňovaly. Státní zástupce mu vyčítá také nedodržení zákazu používat při údržbě lávky posypové soli. Proti tomu se muž ohradil. „Byl vydán striktní zákaz všem údržbovým firmám, že mohou používat jen písek nebo drobný štěrk. Nebylo v gesci pracovníků TSK provádět kontrolu realizace těchto opatření,“ podotkl.

„Nejsem si vědom žádné nedbalosti ve své činnosti,“ vypověděl Semecký, který u TSK začal pracovat v roce 1963. „Po dobu mé funkce byla na předmětné lávce provedena řada prohlídek. Při zátěžových zkouškách nebyly zjištěny výrazné odchylky od projektovaného stavu,“ uvedl.

Doplnil, že v roce 2016 opakovaně vyzýval investiční úsek TSK, aby zajistil přípravu na výměnu lávky za novou, a to do dvou let od této urgence. Nařídit uzavření lávky podle něj nebylo v jeho pravomoci. „Pokud bych měl v ruce něco, co naznačuje, že je potřeba ji uzavřít, bylo mou povinností vyzvat příslušný orgán státní správy, aby lávku uzavřel nebo učinil příslušná opatření,“ řekl. Dodal, že žádné takové indicie však neměl.

Jednání u Obvodního soudu pro Prahu 7 bude ve středu pokračovat výslechem znalců. Hlavní líčení je zatím naplánováno do čtvrtka, soudce však rovnou avizoval, že stanoví i další termíny.

Nová lávka už stojí, zpřístupněna by měla být do konce letošního října. Vyjde na 128 milionů korun, pro město ji od loňského listopadu staví firma SMP CZ. Dopravu na místě zatím nahrazuje přívoz.

Město v roce 2018 vyplatilo každému ze zraněných 50 000 korun. Další peníze uhradila dvěma z poškozených pojišťovna. Vedení Prahy s ní uzavřelo dohodu, podle které dostali peníze ještě před skončením policejního vyšetřování. Výši odškodnění pojišťovna nesdělila.