Článek
V případě schválení by obce mohly určit období, kdy by bylo ubytování tohoto typu zakázáno, a také omezit počet současně ubytovaných osob či určit maximální počet dní v roce, kdy by bylo možné byty pro tyto účely využívat.
„Praha v současné době nedisponuje takovými právními možnostmi, jaké má například Amsterdam, Berlín nebo Barcelona, aby mohla krátkodobé ubytování na svém území regulovat. Po vzoru evropských měst jsme schválili na pražském zastupitelstvu novelu živnostenského zákona, jež zaplňuje mezeru v českých zákonech, které neumožňují městům, aby regulovaly krátkodobé ubytovací služby prostřednictvím platforem typu Airbnb,“ uvedla radní Hana Kordová Marvanová.
Důvodem pro předložení návrhu zákona je podle ní dlouhodobě kritická situace s bydlením, především v centru. Většina bytů zde neslouží ke svému účelu, nejsou určeny pro dlouhodobé bydlení, ale jsou využívány jako byty investiční a pro ubytování turistů. Velké množství bytů se tak podle vedení Prahy mění v hotely, je porušováno právo na klidné bydlení obyvatel zejména v centru města a dochází k vylidňování centra a prudkému nárůstu cen nájmů.
„Za zásadní důvod pro předložení návrhu zákona považuji dlouhodobou situaci, zejména v centru města, neřešenou z úrovně státu, tisíce bytů, které neslouží svému účelu, nedostatek nejen nájemních bytů a s tím související vylidňování historického centra metropole, kterému je třeba zabránit. Inspirací pro předložení návrhu zmocnění byly i právní úpravy řady měst ve světě, která zpravidla disponují většími legislativními pravomocemi, než kterými disponuje Praha,“ doplnila Marvanová.
Krátkodobé ubytování zprostředkované internetovými platformami se podle ní stalo výnosným byznysem, kdy byty i celé domy v podstatě slouží jako penziony či hotely, avšak bez toho, aby byly kolaudovány jako ubytovací zařízení se všemi požadavky na takováto zařízení kladenými.
„Současná právní úprava není dostatečná k vymezení právního rámce regulace sdíleného ubytování, pokud jde o vymahatelnost plnění podmínek pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb. Poptávka po uspokojení bytových potřeb dalece převyšuje nabídku a nabízené nemovitosti k uspokojení bytových potřeb jsou nabízeny za ceny výrazně převyšující běžné tržní nájemné a u krátkodobého ubytování ještě výrazněji. Tento stav je vzhledem k politice bydlení neudržitelný,“ podotkla radní.
Návrh novely živnostenského zákona, který hodlá Praha předložit Parlamentu, předpokládá, že obce, které to budou považovat za potřebné, budou disponovat zákonnými možnostmi vedoucími k omezení krátkodobého ubytování na určitý časový úsek a stanovení podmínek, za kterých bude možné takovou službu, zejména v bytových domech, poskytovat, a to konkrétně maximální počet současně ubytovaných osob nebo maximální počet přenocování v jednom kalendářním roce.
Návrh zákona schválený zastupitelstvem bude předložen Parlamentu a bude se k němu vyjadřovat vláda. „Pevně věřím, že náš návrh podpoří vláda, protože v opačném případě by dala najevo, že ji neúnosná situace v oblasti krátkodobých ubytovacích služeb netrápí a nechce pomoci obyvatelům měst, aby mohli v centru v klidu bydlet. Doufám, že se o podporu zákona zasadí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, neboť návrh zákona vznikl ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj,“ řekla Marvanová.
Vymahatelnost práva je podle Dostálové v současné době složitá. Samotný pronájem bytu totiž není živností, na rozdíl od poskytování ubytovacích služeb. Zásadní podle Dostálové nyní bude definovat byt pro ubytovací služby a tím službu jasně odlišit od běžného dlouhodobého pronájmu. Příslušné úřady budou podle ní díky tomu moci i lépe provádět kontrolu.
Podle Dostálové je možné obcím větší pravomoc přidělit, otázkou ale je, jak velká má pravomoc být. Na závěru se zatím se zástupci Prahy neshodla. Usměrnit počet ubytovaných osob by podle Dostálové nebyl problém, složitější podle ní je shodnout se na počtu dní, kdy by bylo možné byty pro krátkodobé bydlení nabízet.
Airbnb sdělila, že chce být dobrým partnerem hlavního města a podporuje vytvoření jasných pravidel pro sdílené ubytování. „Chceme spolupracovat na lepším postupu vpřed, a proto jsme již Praze navrhli jasná a jednoduchá opatření na podporu zodpovědného sdíleného ubytování. Prostřednictvím partnerství s Evropskou komisí již také sdílíme údaje o činnosti Airbnb v České republice a v celé EU a nadále budeme hledat řešení, kterými ve spolupráci s Prahou pokročíme vpřed a budeme stavět na našich znalostech z práce s více než pěti sty vládami po celém světě,“ sdělila společnost.
„Cílem je, aby se u nás slušně podnikalo a dalo se tu také slušně žít,“ řekla Dostálová. Na ubytovací platformy typu Airbnb zejména v centru města si stěžují místní obyvatelé. Nelíbí se jim časté střídání hostů a jejich hlučné chování. Dostálová dále uvedla, že za dva až tři měsíce by se měla uskutečnit další schůzka s představiteli Prahy a podnikatelů v tomto odvětví na toto téma.
S provozovateli digitálních provozovacích platforem se již počítá v novele zákona, kterou v dubnu podepsal prezident Miloš Zeman. Provozovatelé těchto služeb budou muset na vyžádání sdělit do 30 dnů obecnímu živnostenskému úřadu poskytovatele ubytování, počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu bytu. Živnostenské úřady budou moci údaje předávat dalším institucím, třeba hygienickým stanicím a cizinecké policii. Za porušení povinnosti poskytnout údaje bude podle novely hrozit zprostředkovatelským digitálním platformám až milionová pokuta. Rozhodnutí o sankci navíc bude moci živnostenský úřad zveřejnit.
Vedle Airbnb působí na českém trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo. Podle městského Institutu plánování a rozvoje bylo v roce 2018 z celkem 650 000 bytů v metropoli přes ubytovací platformy nabízeno 11 500. V Josefově, na Malé Straně a na Novém Městě podíl převyšoval deset procent, na Starém Městě dokonce 20 procent.
