Článek
Radní městské části na mimořádném jednání schválili také to, že radnice podá žádost na ministerstvo kultury o udělení památkové ochrany a zároveň bude usilovat o to, aby se na další rezidenční vilové čtvrti v Praze 5 rozšířila plošná památková ochrana.
Vilu, kterou nechal postavit stavitel Viktor Beneš, vlastní spolumajitel investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák s manželkou Valérií. Demoliční výměr vydal stavební úřad Prahy 5 v pátek 9. července a je možné se proti němu odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Městská část nicméně na rozdíl od hlavního města není tzv. účastníkem řízení a odvolat se nemůže.
Místostarosta Prahy 5 Lukáš Herold řekl, že stavební úřad neměl jinou možnost, než demolici povolit, protože majitelé dodali všechna potřebná stanoviska a budova není památkově chráněna. S demolicí nicméně samospráva nesouhlasí. „Jsme přesvědčeni o tom, že vila má historickou hodnotu, ať už svými interiéry, tak tím, že doplňuje ráz té lokality,“ řekl.
Primátor Prahy Zdeněk Hřib již v úterý uvedl, že se vedení metropole bude případem zabývat a že možnost podat odvolání bude na programu mimořádného jednání rady města příští úterý.
Dalším krokem, který Praha 5 plánuje, je žádost o udělení památkové ochrany. „Věříme, že zhruba do 14 dnů by mohla být zpracována,“ řekl Herold. Poté, co radnice žádost podá na ministerstvo kultury, nebude podle místostarosty možné do rozhodnutí o ochraně demolici provést. V případě, že by byl status památky vile přiznán, by bourání bylo podle Herolda v podstatě vyloučené, protože u chráněných budov se demolice povoluje jen v případě, že jsou ve velmi špatném stavu, což zjevně není tento případ.
Městská část chce podle předsedkyně výboru pro územní rozvoj městské části Zuzany Hamanové (za STAN) podobným situacím do budoucna předcházet. K tomu má sloužit návrh na rozšíření památkově chráněných oblastí v Praze 5, které nyní často končí nelogicky například uprostřed vilové zástavby. Městská část podle Hamanové připraví návrh komplexního rozšíření, které by se mělo týkat právě například čtvrti Na Hřebenkách, dále pak Malvazinek, Dívčích hradů, případně Cibulek nebo Žvahova.
Cílem je podle Hamanové zabránit obdobným snahám o demolice a nahrazení domů objemnější zástavbou, případně o zastavování zahrad. Podobné projekty řeší výbor pro územní rozvoj na každém jednání a plošná ochrana by to řešila systémově, dodala. „K bourání v památkové zóně se vždy vyjadřují památkáři a musí být vždy dopředu odevzdán projekt, který se posuzuje,“ uvedla. Doplnila, že proces schvalování plošné památkové ochrany je poměrně složitý a nějakou dobu zabere.
