Článek
Učitelé patří mezi profese, které jsou nejvíce nakažené koronavirem. Dokládají to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která získal server Aktuálně.cz. Jednou z nich je i Zdenka, která učí na základní škole v Olomouckém kraji. Mohla se nakazit od některého z pozitivních žáků nebo od kolegyně.
„Bylo mi opravdu zle, test jsem si ale musela na obvodní lékařce téměř vyřvat, protože jsem nesplňovala podmínku teploty, a to i když jsem argumentovala tím, že jsem přišla do kontaktu s pozitivním člověkem,“ popisuje Zdenka (její celé jméno redakce zná, ale na její žádost ho nezveřejňuje).
Test ukázal, že skutečně pozitivní je. Její stav se zhoršil natolik, že ji před dvěma týdny manžel našel v noci v bezvědomí. Lečí se totiž s vysokým tlakem, a tak spadá do rizikové skupiny, kterou nákaza koronavirem často postihuje horším průběhem.
Z nemocnice sice byla propuštěna, stále u ní ale přetrvávají výkyvy tlaku. Do práce se tak vrátit nemůže. A proč do práce? To je část problému, který řeší. Ředitel její školy totiž svým pedagogům neumožňuje home office, ale ona se bojí do školy vrátit, aby se znovu nenakazila. Zatím totiž vědci spolehlivě neobjasnili, jestli nakažený člověk získává vůči covidu-19 imunitu a případně na jak dlouho.
„Vzhledem k tomu, že ředitel vyžaduje, abychom nadále chodili do školy každý den a mí kolegové nenosí roušky, budu muset patrně dát výpověď. Nechci už pracovat v tak rizikovém prostředí,“ dodává pedagožka. Všechny třídy ve škole, kde působí, se dlouho učily bez omezení, a to navzdory celé řadě pozitivních případů u žáků i učitelů. Nezasáhla hygiena a situaci neřešil ani ředitel.
Učitelů, jako je Zdenka, přitom může být celá řada. Průměrný věk českého pedagoga je 47 let. Na jaře přitom starší nebo chronicky nemocní učitelé mohli pracovat z domova, protože je ministerstvo školství zařadilo do rizikové skupiny. Na podzim ale nic takového už resort neumožnil.
Kolik pedagogů kvůli obavě z nákazy koronavirem ze školství odejde, nelze zjistit. Podle České školní inspekce by ale starší ročníky skutečně mohly ve školství skončit z tohoto důvodu dříve, než původně plánovaly. Už loni v září přitom podle průzkumu ministerstva školství chybělo školám šest tisíc pedagogů, a to s výhledem, že toto číslo může v dalších letech narůst až na 11 tisíc.
Učit z domova? Někteří ředitelé to zakazují
Problém s prací z domova ale neřeší jen učitelé na škole, kde působí Zdenka. Celá řada ředitelů neumožňuje pedagogům, aby si vzali home office. A to přesto, že jsou státními zaměstnanci a stát ústy ministerstva zdravotnictví či ministerstva práce na zaměstnavatele tlačí, aby práci z domova zaměstnancům umožnili.
„Apelujeme na všechny ve státní i soukromé sféře, aby v maximální míře využívali home office,“ uvedl už na začátku října ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) zase rozeslala do firem dopis, ve kterém se za práci z domova přimlouvá.
Ostatně na základě vládního opatření z 21. října to samé navrhuje i ministerstvo školství ředitelům.
„Doporučuje se využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště, podporovat dovolené a placené volno pro zaměstnance a obdobné nástroje uvedené v kolektivní smlouvě, omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele,“ píše se v pokynech na webu ministerstva školství.
V podstatě neřešitelná je taková situace pro pedagogy, kteří mají doma malé děti. Pokud se o ně nemůže postarat některý z rodinných příslušníků, nezbývá jim než si vzít ošetřovné. V takovém případě ale škola zase přijde o pedagoga. Nárok na tuto dávku však mají jen rodiče s dětmi mladšími deseti let.
Praha proti vládě
Výhodu mají učitelé ze škol, které z pokynu kraje zřizují ve své budově „hlídací třídu“ například pro děti zdravotníků, policistů, hasičů nebo sociálních pracovníků. Do této skupiny pak mohou dítě umístit i pedagogové, kteří na škole učí. Ne už ale učitelé z jiných škol.
Třeba Praha se ale rozhodla pedagogům vyjít vstříc a vládní opatření částečně obejít. Ředitelům, kteří zabezpečují „hlídací třídu“, umožňují, aby do ní přijali i děti pedagogů z ostatních škol. Ačkoliv Seznam Zprávám pražští ředitelé potvrdili, že tento pokyn z magistrátu dostali, podle radního pro školství Víta Šimrala (Piráti) se výjimka vztahuje pouze na děti učitelů z mateřských škol.
„Jedná se jen o děti ve věku prvního stupně základních škol učitelů z mateřských škol zřizovaných městskými částmi. Mateřské školy nejsou vládním opatřením ze dne 12. října uzavřeny, proto umožňujeme i umístění těchto dětí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Šimral.
Odkazuje se přitom na oficiální pokyn z ministerstva školství. V něm sice resort hejtmanům a primátorovi hlavního města zakazuje rozšiřovat výčet profesí o další skupiny zaměstnanců, na druhou stranu ale povoluje, aby po domluvě se školou mohl ředitel v nezbytných případech přijmout i žáka, jehož rodiče nevykonávají jednu ze jmenovaných profesí. Nelze to ale školám plošně nařídit.
Tento krok hlavního města by přitom mohl pomoci vyřešit systémově situaci i do budoucna, a to pro případ, že první stupně základních škol zůstanou plošně zavřené déle než avizovaných 14 dnů nebo pokud dojde k omezení prezenční výuky znovu v průběhu školního roku.
Pedagogové totiž patří spíše do skupiny profesí, jako jsou jednotky IZS nebo sociální pracovníci. Zatímco ostatní zaměstnanci mohou odejít na ošetřovné, u učitelů není situace tak jednoduchá. Distanční výuka je totiž povinná ze zákona. Pokud ale ředitel nebude mít alespoň minimální počet pedagogů k dispozici, nezvládne tuto legislativní povinnost naplnit.
