Článek
Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda, a po nepokojích vyvolaných novým policejním zásahem, který rovněž skončil smrtí muže tmavé pleti. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.
K situaci v Minneapolisu přitáhlo pozornost počínání policisty Dereka Chauvina, který byl loni v květnu natočen, jak několik minut klečí na krku Floyda, zatímco 46letý černoch si stěžuje na problémy s dýcháním a nakonec přestává jevit známky života. Případ vyvolal masivní protesty a Chauvin byl toto úterý shledán vinným z vraždy druhého stupně i zabití, což podle médií přineslo mnohým Američanům úlevu. O výši trestu se rozhodne za osm týdnů.
Ministerstvo spravedlnosti už vyšetřuje, zda policisté zapojení do zásahu proti Floydovi neporušili jeho občanská práva. Nově ohlášené vyšetřování však podle informací agentury AP má mít mnohem širší dopad. Zaměří se na celou policii a může vyústit v zásadní změny policejní praxe.
Garland na tiskové konferenci uvedl, že cílem bude „zhodnotit, zda policejní sbor Minneapolisu nepoužívá nepřiměřenou sílu, mimo jiné při protestech“. Ministerstvo spravedlnosti chce také zjišťovat, zda místní strážci zákona nediskriminují obyvatele s psychickými problémy, a prozkoumat, jak se jejich vedení vypořádává se stížnostmi.
Nebylo nicméně jasné, jaké období bude vyšetřování analyzovat. Pokud by odhalilo vzorec protiústavních praktik, budou podle Garlanda závěry zveřejněny. Ministerstvo by v takovém případě mohlo policii Minneapolisu zažalovat a tím si vynutit reformy.
Starosta Jacob Frey na Garlandovo oznámení reagoval vyjádřením, podle kterého vedení města vyšetřování vítá jako příležitost pokračovat v úsilí o „hluboké změny“ a vymáhání zodpovědnosti od policie. Městské zastupitelstvo iniciativu federální vlády také podpořilo, přičemž hovořilo o snaze dosáhnout „strukturálních změn“ v systému veřejné bezpečnosti.
Největším městem státu Minnesota přímo během procesu s Chauvinem otřásl další kontroverzní zákrok proti černochovi, když policistka zastřelila 20letého Daunteho Wrighta, který nespolupracoval při zatýkání. Na počátku incidentu byla kontrola kvůli údajně neplatné registrační známce na automobilu. Následné několikadenní protesty u policejní centrály na předměstí Brooklyn Center pak provázely zprávy o tvrdém postupu policie proti novinářům.
„Včerejší (úterní) verdikt ve státním trestním procesu se nevěnuje potenciálním systémovým problémům fungování policie v Minneapolisu,“ řekl dnes ministr Garland.
Americký prezident Joe Biden v úterý řekl, že odsuzující rozsudek proti Chauvinovi pro jeho vládu neznamená konec příběhu. „Poslední slova George Floyda byla: ‚Nemohu dýchat‘. Nemůžeme dopustit, aby tato slova zemřela spolu s ním. Musíme jim naslouchat, nesmíme se odvrátit. Nemůžeme se odvrátit,“ řekl Biden.
