Hlavní obsah

Pracovní trh je zmražený, lidé se kvůli koronaviru bojí měnit zaměstnání

Foto: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Kvůli koronaviru lidé nechtějí měnit své zaměstnání.

Zájem Čechů o nové zaměstnání oproti době před koronavirem klesl. Lidé nechtějí opouštět „jistoty“, které ve firmách zatím mají. Zaměstnanci ze zasažených oborů si naopak musí dočasně zvykat na jinou práci.

Článek

Na rostoucí loajalitu vůči zaměstnancům a klesající ochotu měnit zaměstnání upozornila personální firma Grafton Recruitment ve svém průzkumu, který provedla v průběhu letošního února a června.

„Obavy z propouštění se projevily i na klesajícím zájmu Čechů měnit práci a rostoucí loajalitě vůči stávajícímu zaměstnavateli. Lidí, kteří si nyní nehledají práci, je o 13 procentních bodů více než v únoru letošního roku,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

Na loajalitě lidí se podle Součkové výrazně promítla míra vstřícnosti a podpory zaměstnavatele v době nouzového stavu. Vstřícnost přitom dle průzkumu pociťovalo 70 % zaměstnanců, třetina z nich dokonce hovoří o plné podpoře.

Podle společnosti Grafton dosud ovlivnila pandemie pracovní podmínky pro asi 37 % zaměstnanců.

Epidemie také změnila zaměstnanecké preference. Kvůli koronaviru je pro zaměstnance při výběru zaměstnání mnohem důležitější jistota dlouhodobého místa a stabilita. Po výši mzdy je to druhý nejdůležitější faktor.

Jistota má přitom v současné situaci často trochu pokřivený význam, jak potvrzuje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti Manpower.

„Jistotu teď nemá nikdo. Ale změna práce znamená už opravdu velkou nejistotu. Jednak nevíte, co vás v nové firmě potká. Další nejistota je, že ve zkušební době může zaměstnavatel kdykoli zrušit vaše pracovní místo bez odstupného,“ říká Halbrštát.

Dodává, že v porovnání s možnou změnou zaměstnání je pro všechny určitě bezpečnější zůstat u dosavadního zaměstnavatele.

„Lidé vědí, že ve svém stávajícím zaměstnání dostanou dvouměsíční výpovědní lhůtu a tři platy odstupného, takže mají celkem pět měsíců na to si najít nové zaměstnání. Což je pro ně větší jistota,“ popisuje.

Nejlákavějším oborem je podle průzkumu IT. Atraktivní je i vzdělávání, výzkum a vývoj, management, logistika a marketing.

„Konkrétně do oboru informačních technologií nejčastěji přecházejí zaměstnanci z cestovního ruchu, administrativy či vzdělávání. Naopak z IT odcházejí pracovníci nejvíce do výzkumu a vývoje, marketingu či managementu. Na dělnické pozice zase lidé nejčastěji přicházejí z gastronomie a cestovního ruchu a dělníci obvykle odchází do logistiky a dopravy,“ upřesňuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Doba koronavirové krize ovšem ochotu Čechů měnit obor snížila, a to o 9 procentních bodů.

Podle průzkumu se na dělnické pozice kvůli koronaviru dostávají nejčastěji lidé z gastronomie a cestovního ruchu. Podle Jiřího Halbrštáta je však tento přechod pouze dočasnou záležitostí.

„Zaměstnanci z gastra a cestovního ruchu, kteří museli změnit obor, si zatím zvykají. Teď během léta se jim ale otevřela také různá místa v rámci lokálního cestovního ruchu. Například v lokalitách, jako jsou Krkonoše nebo třeba Máchovo jezero,“ vysvětluje.

Grafton Recruitment také uvádí, že během svého profesního života změnilo pracovní obor 75 % lidí, 49 % v průběhu své kariéry a 26 % ihned po studiu. Nejmenší chuť ke změně mají vysokoškoláci, zejména IT experti a inženýři, největší naopak ženy a zaměstnanci mladší 35 let.

Související témata:

Doporučované