Článek
Vyšší odměny za práci budou – v případě nejméně kvalifikovaných prací – odpovídat padesáti procentům minimální mzdy, tedy částce necelých 6700 korun. Část z toho platí odsouzení za náklady spojené s výkonem trestu, další peníze pak odcházejí na povinné odvody – například měsíční platby alimentů by se měly zvýšit o 500 korun.
K tomu je potřeba ještě přičíst případné soudem uložené peněžité tresty. I tak by si pracující vězni měli vydělat víc než dosud.
Snížení recidivy
„Díky navýšení odměn dojde k tomu, že vězni budou moci lépe splácet dluhy a po výkonu trestu budou odcházet s menší dluhovou zátěží. Od toho si slibujeme, že se sníží recidiva,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO).
Ministerstvo spravedlnosti chce zároveň pomáhat se zlepšením sociálního postavení těch, kteří jsou na nich existenčně závislí. Tedy především nezaopatřených dětí vězňů. Pomůže to ale i samotným vězňům, jak říkají odborníci, kteří mají zkušenost s jejich zaměstnáváním.
Pracujících vězňů je čím dál více. V posledních čtyřech letech se totiž Vězeňské službě podařilo dosáhnout rapidního zvýšení. Daří se jí i s rozšířením projektů vedoucích k zaměstnávání vězňů.
Odsouzení jsou zařazováni do čtyř skupin podle náročnosti výkonu práce. V první skupině, kde je skoro 90 procent pracujících vězňů, není potřeba žádná odborná kvalifikace. Pro zařazení do čtvrté skupiny je potřeba mít diplom z vysoké školy.
V pondělí vláda schválila, že dojde k navázání výše odměn vězňů na výši minimální mzdy. Odměny vězňů jsou závislé právě na náročnosti práce a na minimální mzdě. Ta se od 1. ledna 2019 zvýšila na 13 350 korun měsíčně.
