Článek
Patnáct soudních asistentů stísněných v jediné kanceláři. I taková byla pracovní realita na Nejvyšším soudu v Brně. Nedostatečné pracovní prostory v Bayerově ulici od úterý řeší moderní přístavba.
Soudci zůstanou v původní historické budově. Nové pracoviště poslouží převážně asistentům, je připraveno pro 143 zaměstnanců. Budova má deset podlaží, kromě 57 kanceláří přibyla i knihovna, jednací síně a archiv. V podzemí se nachází dvacet míst pro parkování. Součástí je i ubytovna pro soudce.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se nevzdává myšlenky, že se instituce v budoucnu přestěhuje do centra města, kde sídlí Ústavní i Nejvyšší správní soud. „Nejvyšší soud potřebuje důstojnější budovu, tato byla postavená pro Všeobecnou důchodovou pojišťovnu,“ připomněl Šámal, že sídlo pozdějšího soudu vzniklo už ve 30. letech minulého století.
Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nestr. za ANO), která přijela na slavnostní otevření, není výstavba na pořadu dne. „Musíme šetřit, ale na ministerstvu na to myslíme,“ uvedla Benešová.
Šámal řekl, že nové prostory nemají vliv na rychlost soudních řízení. „Pracovníci budou sice v lepších podmínkách, ale pracovat budou jako doposud,“ řekl Šámal. Podle něj patří Nejvyšší soud v Brně k nejrychlejším v Evropě. Průměrná doba řízení se pohybuje okolo padesáti dnů.
Stavební práce na přístavbě se zdržely, hotovo mělo být už loni. Vrchní patra budovy museli stavebníci rozebírat ručně, okolní zástavba nedovolila použití bourací techniky. Pyrotechnický průzkum kvůli nálezu nevybuchlé letecké pumy v přilehlé budově stavební práce zdržel o další dva měsíce.
S kapacitními problémy Nejvyšší soud zápasil od přelomu tisíciletí. V minulých letech se nedostatek místa pro asistenty řešil pronájmem bytů v okolí. Nová administrativní budova stojí na místě sousedního obytného domu, který před sedmi lety Nejvyšší soud odkoupil za 17 milionů korun. Podle odborníků nebyla zchátralá stavba vhodná k rekonstrukci. Stavebníci ji zdemolovali a postavili novou.
Současná hlavní budova Nejvyššího soudu vznikla v letech 1931 až 1932 ve funkcionalistickém stylu pro Všeobecný penzijní ústav. Před listopadem 1989 tam působil krajský výbor KSČ, poté objekt využíval rektorát Masarykovy univerzity. Nejvyšší soud České republiky v budově zahájil činnost v září 1993.
