Článek
Dvacet dva metrů od hranic s Rakouskem skončil pokus východoněmeckého osmnáctiletého studenta Hartmuta Tautze o útěk na Západ.
Pokusil se o něj v srpnu 1986 nedaleko Bratislavy. Dostihla ho ale dvojice pohraničních psů, kteří byli na tento úkol speciálně cvičení. Mladík jejich útok nepřežil. Podle závěrů pitvy zemřít nemusel, ale nebyla mu poskytnuta včas kvalifikovaná lékařská pomoc.
Oficiální důvod úmrtí byl „hemoragický šok“, tedy úmrtí na masivní krvácení způsobené četnými ranami po těle.
Pozůstalí po německém studentovi se teď nově přidávají k trestnímu stíhání proti špičkám tehdejší KSČ. Míří na někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedu vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara.
Ty Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 ve spolupráci s policejním Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu viní z toho, že o používání střelných zbraní a psů na hranicích věděli a nepřijali žádné opatření, kterým by se tomu snažili zabránit.
„O postavení poškozených v předmětném trestním řízení požádaly pozůstalé po Hartmutu Tautzovi, konkrétně jeho matka Christa Brunies, dříve Tautz, a jeho sestra Carola Tautz-Bär,“ informoval advokát Lubomír Müller, který ženy zastupuje.
Podle Müllera se obě ženy o vyšetřování aktivně zajímají. V minulosti se jim už podařilo dosáhnout rehabilitace Hartmuta Tautze. Matka Hartmuta Tautze také složitě usilovala o převoz těla svého syna zpět do Německa. To se nakonec povedlo pod podmínkou, že pozůstalí nesmí otevřít rakev.
„Chtěly by docílit toho, aby ti, kdo zavinili smrt jejich blízkého, aby byli ohodnoceni spravedlivým soudem,“ popisuje Lubomír Müller aktuální cíle pozůstalých.
Podle advokáta se ale nejdřív jejich žádostí bude zabývat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu. Ten musí rozhodnout, jestli lze matku a sestru Hartmuta Tautze považovat v případu za poškozené či nikoliv.
Kriminalisté už na podzim uvedli, že nečinnost trojice funkcionářů bývalého režimu začali vyšetřovat. Od března 1976 do konce roku 1989 bylo zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.
