Článek
Zhruba v době, kdy začal vycházet najevo případ podezření z dotačního podvodu na Čapím hnízdě, dostalo se kvůli evropským dotacím do neshody s bruselskými úředníky i české Ministerstvo pro místní rozvoj.
Důvodem byla dotační výzva, která měla podpořit výstavbu sociálních bytů. Jak už Seznam uvedl, podmínky pro podporu byly stanoveny tak, že řada odborníků na sociální oblast vyslovuje pochybnosti, k čemu dotace ve výsledku více přispějí: zda k pomoci lidem v bytové nouzi, nebo spíše k výhodné investici do vlastního bydlení či nemovitostního portfolia.
Řada případů, s nimiž se Seznam mohl seznámit, naznačuje, že velmi často jde o druhý význam a řešení situace sociálně slabších zde bude jen přechodná.
Zjištění Seznamu:
Podmínky dotační výzvy vyhlášené ve druhé polovině roku 2016 na podporu sociálního bydlení byly takové, že stačilo, aby se domluvili tři lidé, založili spolek a dotace na pořízení bytu byla na cestě. V některých případech bylo díky ní možné získat byt v hodnotě jednoho milionu za 50 tisíc korun, zbytek částky hradila dotace.
Jednou z podmínek bylo, aby z dotace pořízený byt sloužil pět let jako byt pro sociální případy. A především kvůli stanovené pětileté lhůtě, během níž musí být byty jako sociální provozovány, se podle zjištění Seznamu obrátili na ministerstvo bruselští úředníci. Stanovená pětiletá doba udržitelnosti dotovaných projektů se jim nelíbila.
Seznam má k dispozici e-mailovou korespondenci, v níž evropští úředníci své výhrady českému ministerstvu, tehdy vedenému politiky za hnutí ANO, sdělují.
„Příjemci by se měli zavázat, že (byty) nebudou převádět do soukromého vlastnictví, prodávat je nebo měnit jejich účel po dvacet let,“ píše v březnu 2016 Gabriela Hernandez-Martin, tehdejší ředitelka regionální a městské politiky v Evropské komisi v e-mailu pro ředitele odboru operačních programů na českém MMR.
Zmíněný e-mail navazuje na předcházející videokonferenci a dvě debaty, kde se už podmínky dotační výzvy na sociální bydlení rozebíraly. „Doufám, že tento dopis pomůže objasnit nevyřešené body, kde jsme si zatím neporozuměli,“ píše se v e-mailu.
Kromě toho e-mail z Bruselu rozebírá, pro jaké typy lidí v nouzi by sociální bydlení mělo být a že by se výzva měla zaměřit zejména na města s vyloučenými lokalitami.
Z dnešního pohledu je zřejmé, že v podstatě všechny připomínky, které Evropská komise měla, byly akceptovány. S výjimkou pětileté doby udržitelnosti, kterou dnes kritizují i čeští odborníci na sociální oblast.
Přitom v dalším už neformálnějším e-mailu, který má Seznam také k dispozici, úředníci z Evropské komise popisují své obavy z pětiletého termínu otevřeněji.
„Po tomto termínu mohou být byty používané pro jiné účely nebo dokonce přejít do soukromého vlastnictví. Může to vést k situaci, kdy i přes podporu z evropských fondů sociální byty během několika let zmizí,“ dodávají, že pětiletá udržitelnost znamená příliš velký risk, že se zapojí i spekulanti.
Ministerstvo přesto tuto podmínku nezměnilo a aktuálně není zhruba u třetiny projektů jasné, jestli sociální bydlení z dotací vydrží déle jak pět let.
Upozorňuje na to například Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi, někdejší představitel Agentury pro sociální začleňování.
„Je to příliš krátká doba. To se prokazuje dlouhodobě. Při pohledu dvacet let dozadu vidíme, že právě ti, kteří vydrželi pět let udržitelnosti a pak s bytem mohli hospodařit jiným způsobem, změnit jeho účel a ubytovávat jiné lidi než sociálně potřebné, tak to dělali,“ říká Šimáček.
Dvacet let se také nelíbilo, hájí se ministerstvo
Evropská komise nechtěla někdejší korespondenci s českým ministerstvem komenovat, představitelé Ministerstva pro místní rozvoj své tehdejší rozhodnutí nadále obhajují.
„Proti té dvacetileté udržitelnosti také byly velké protesty. Musí to úředníci dvacet let kontrolovat, někdy přitom velmi složitě – a i drobné změny se musí zdokladovat a zdůvodňovat, jestli jsou v pořádku nebo ne,“ řekl Seznamu náměstek Zdeněk Semorád, který má dotace na Ministerstvu pro místní rozvoj na starosti.
Jisté však také je, že v další výzvě na sociální bydlení, kterou ministerstvo vyhlásilo, už Češi stanovili pro dotaci právě dvacetiletou udržitelnost.
To znamená, že celá škála lidí v nouzi od seniorů, rodin z azylových domů, osob z nocleháren nebo bezdomovců bude mít garantované bydlení za velmi příznivou cenu 61 korun za metr čtvereční. Měsíční nájem v takto podporovaném malometrážním bytě tak vychází na něco málo přes 2300 korun. A cenu nájemného bude mít po dvacet let pod kontrolou právě MMR.
Náměstek Semorád však nepřipouští, že by změny souvisely s tím, že s předchozími podmínkami byla špatná zkušenost.
„To určitě ne. Spíše to vzniklo na základě dohod s Evropskou komisí a třeba Platformou pro sociální bydlení, která je v České republice velmi aktivní,“ vysvětluje Semorád.
