Babiš možná tuší první porážku v politice, ANO si sáhlo do kapsy

V úterý skončil termín, do něhož bylo možné podat kandidátky do senátních a komunálních voleb, které se uskuteční počátkem října. O čem tyto volby rozhodnou?

To je zřejmě hlavní otázka voleb: Jestli se miliardář dál poveze na vítězné vlně, která začala přesně před pěti lety a pořád je jejím hlavním motivem odpor k tradiční stranické politice.

Babišovo hnutí, jež se stalo v říjnu 2013 senzací sněmovních předčasných voleb, nepoznalo od té doby porážku. S výjimkou Senátu, kde v druhém kole volí všichni proti ANO.

ANO dosud vyhrálo evropské volby, krajské i komunální. Před čtyřmi roky Babiš a jeho kandidáti dokázali vyhrát v devíti krajských městech – včetně Prahy. Hnutí drží velkou moc, má hejtmany, starosty i primátory.

Podzimní volby lze chápat i jako první test spokojenosti s Babišovým vládnutím. Bohaté hnutí si je toho vědomo a do kampaně je připraveno vložit 150 milionů korun, daleko nejvíc ze všech.

Sám premiér jako by tušil, že v říjnu možná poprvé okusí, jak chutná politická porážka. Nejtěžší bude obhájit prvenství v Praze, kde místo slibovaného manažerského řízení metropole se ANO spíše ztrapnilo. Babiš voliče žádá, ať mu chyby odpustí a dají hnutí v hlavním městě druhou šanci.

Sociální demokracie, jejíž poslední výsledky ve všech typech voleb padají, hraje o obyčejné přežití v dosavadní podobě. Levicové straně, která se ráda chlubí svou dlouhou 140letou historií, hrozí další propadák. Nemusí se ani dostat do zastupitelstev mnoha měst.

Pro partaj a jejího nového lídra Jana Hamáčka první odpověď na otázku, jestli bylo správné vstoupit do Babišova kabinetu. ČSSD se před necelým rokem dotkla dna, když jí ve sněmovních volbách dalo hlas jen 7,3 procenta voličů.

V komunálních a senátních volbách přitom obvykle dopadne ještě hůř, protože levice jen těžko motivuje své příznivce, že je k nim důležité přijít.

V Senátu ČSSD obhajuje neobhajitelné - 13 křesel, které získala po drtivé výhře v roce 2012, uprostřed vládnutí nepopulárního Nečasova kabinetu. O radnice přišla sociální demokracie už před čtyřmi roky. Tehdy - ještě v roli nejsilnější vládní strany - nedokázala vyhrát ani v jednom krajském městě.

A kromě toho ztratila primátorský post ve dvou svých baštách, v Ostravě i Brně, přišla o třináct a šestnáct procentních bodů. A třeba v Ústí nad Labem o dvanáct a o třetinu si pohoršila i v Praze. Stagnace současných preferencí ČSSD ukazuje, že tradiční levicové straně teď hrozí něco horšího: leckde se nemusí dostat do městských zastupitelstev.

Pak by zřejmě následovalo velké zemětřesení, když straníci v regionech přijdou o místa na radnicích. Volání po změnách by pak mohlo svrhnout i Jana Hamáčka z předsednického křesla.

Letos v lednu zazářili v prezidentské volbě – a tehdy svým příznivcům slíbili, že se pokusí ve veřejném životě nějak zůstat. Po deseti měsících to zkusí v senátních volbách: Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Pavel Fischer kandidují do horní komory v různých pražských obvodech.

„Jsem rozený Pražan, naše rodina žije v Praze už po několik generací. I proto jsem se rozhodl kandidovat zde - chalupu nemáme a znám to tady nejlépe. A protože jsem sbíral podpisy, často jsem osobně slyšel, že mám u lidí podporu a že berou moje rozhodnutí velmi pozitivně,“ řekl Pavel Fischer.

Protože se jim v lednu povedlo získat statisíce hlasů, jsou považováni za favority, kteří by měli sympatie docela hladce proměnit v zisk senátorského mandátu.

„O šancích nepřemýšlím. Jdu do voleb, protože se chci postavit za hodnoty, kvůli nimž jsem šel do prezidentské volby, a nechci zklamat voliče, kteří mi dali důvěru. Chci zde vybudovat komunitní základnu pro další politickou práci a rozvoj občanské společnosti po celé republice,“ vysvětlil Marek Hilšer.

Všichni získali podporu různých středopravicových stran, které proti hvězdám vlastní kandidáty raději nestaví. Nejúspěšnější z nich, profesor Jiří Drahoš, jenž v lednu postoupil do hradního finále s Milošem Zemanem, si pochopitelně věří.

„Senátní volby jsou něco jiného než prezidentské, všichni v nich začínáme od nuly. Výhodou mé prezidentské kandidatury je, že drtivá většina voličů ví, kdo je Jiří Drahoš. O svých šancích se denně přesvědčuji při setkáních s lidmi - jsou velmi povzbudivá, ale rozhodně nepodceňuji žádného z protikandidátů,“ řekl Drahoš.

Senátní volby už tradičně přitahují nejrůznější politiky, ale i osobnosti, které padly v nelibost a horní parlamentní komoru chápou jako možnost ke comebacku. Třeba bývalý premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek to zkusí sám v Ostravě. Nedostal oficiální nominaci strany, již vedl a o kterou usiloval.

Musel tudíž sám sbírat podpisy, aby mohl kandidovat, ale tradiční sebevědomí mu rozhodně nechybí: „Poradil jsem si s tím. Za jedno odpoledne jsme sehnali tři sta až čtyři sta podpisů. Bylo potřeba jich sehnat tisíc, myslím, že je tam i nějaká rezerva.“

Nejvíc rozruchu ale vzbudil někdejší Paroubkův politický spojenec, bývalý hejtman David Rath nepravomocně odsouzený na 8,5 roku za korupci: kandiduje do Senátu na Litoměřicku za Českou suverenitu. Chce získat imunitu a přenést svůj kriminální případ na politickou scénu.

Za Okamurovu SPD kandidují bývalý ministr zdravotnictví v Zemanově vládě Ivan David nebo někdejší tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl. „Nabídku SPD přijal zejména proto, že tato strana je na české politické scéně nejdůslednějším kritikem Evropskou unií organizované masové imigrace a bruselského centralismu,“ řekl Jaklův manažer Milan Kabrna.

Volby také naznačí, jak jsou na tom Babišovi odpůrci, středopravicové strany: Tedy ODS, TOP 09, lidovci a Starostové. Jejich roztříštěnost, a tudíž slabost, maximálně vyhovuje hnutí ANO.

Proto lídři často mluví o nutnosti společného postupu, ale málokdy se jim to povedlo. Jen v několika senátních obvodech si navzájem podpořili kandidáty, ale ve městech koalice dohromady nedali. Lze tak čekat, že obecní a městská zastupitelstva budou podobně roztříštěná, jako je dnešní Poslanecká sněmovna s devíti stranami.

Výjimkou je Praha, kde se - pod tlakem vlastních preferencí - znovu daly dohromady TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Ale třeba v Brně se taková koalice dohodnout nepovedla.

ODS, která má ze čtveřice partají největší preference, se vrací někdejší sebevědomí, takže má od voleb velké očekávání. V hlavním městě, své někdejší baště, chce v říjnu vyhrát a tím symbolicky stvrdit svůj návrat.

„Naší ambicí je vyhrát volby nejen v Praze, naší ambicí musí být všude vyhrávat volby. Jestli chceme být politickou alternativou k hnutí ANO - nejenom opozicí - tak musíme chtít vyhrávat volby,“ burcuje lídr občanských demokratů Petr Fiala.