Článek
V Česku nedošlo v důsledku vleklé epidemie koronaviru k významnějšímu nárůstu počtu pacientů, kteří trpí některým z duševních onemocnění. Ve středu to uvedl Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda Psychiatrické společnosti.
Podle Anderse je počet pacientů, kteří se léčí s duševními problémy, srovnatelný s rokem 2014 a 2017. „Rovněž se ukázalo, že v loňském roce nepřibylo ani sebevražd, což je velmi pozitivní zpráva. Z čehož usuzuji, že systém psychiatrické péče, který v Česku funguje, je sice stále přetížený, ale dokázal zachytit ty nejtěžší případy,“ uvedl psychiatr.
Aktuální data o pacientech vycházejí z údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb, který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Data z registru kombinovali s vlastními výzkumy, které provedli v roce 2020 a v květnu 2021 na půdě 1. lékařské fakulty. Jejich výsledky mohli srovnat s podobnými výzkumy z let 2014 a 2017.
„Pak jsme se ptali i psychiatrů, jak cítí zátěž ve svých ordinacích. Ukazuje se, že psychiatři cítí, že jim řada pacientů přibyla v době pandemie a že řada pacientů, kteří se již dlouhodobě léčili, častěji vyhledávala pomoc,“ sdělil Anders.
Přibyly závažné formy
Jako pozitivní prvek aktuální psychiatrické péče si psychiatři podle Anderse chválí vzdálenou pomoc. Když se pacient necítil psychicky v pořádku, mohl si domluvit schůzku s psychologem nebo psychiatrem prostřednictvím videohovoru. „Postupně bychom to měli zavést jako telemedicínu nebo telepsychiatrii, jak to je známo již z literatury,“ míní psychiatr.
Covid podle něho způsobil a způsobí ještě řadu komplikací, ale nedošlo podle něj k zásadnímu posunu v počtu duševních poruch. „My jsme se rovněž podívali na to, jestli lidí, kteří měli covid, trpí víc duševními poruchami než ti, kteří neměli covid. A ani to se z českých dat neukázalo,“ uvedl Anders.
Na druhou stranu podle dat z registru psychiatři usuzují, že přibylo těžších forem duševních poruch. „Každá choroba má určitou míru závažnosti a nám se ukázalo, že ubylo lehčích forem duševních poruch a přesunuly se do těžších. Je potřeba napnout pozornost a nabízet těmto lidem služby, aby pak nedošlo v nejhorším případě k sebevraždám, viz nedávný příklad ze Slovenska, kde došlo k úmrtí hokejisty v důsledku sebevraždy,“ líčí Anders s odkazem na úmrtí sedmadvacetiletého hokejisty Daniela Peška.
Nečekali jsme to
Psychiatr Martin Anders takový vývoj na poli duševních onemocnění nečekal. „Jsou výzkumy z předcházejících pandemií, jako třeba SARS v jihovýchodní Asii, kde se ukazovalo, že vlivem dlouhých lockdownů stoupl počet onemocnění nebo třeba rozvodů. Proto jsme nečekali, že k tomu nedošlo i u nás. To, že to zůstalo stejné jako v předcházejících letech, překvapilo i nás,“ uvedl Anders.
Ve výzkumu budou psychiatři pod vedením Martina Anderse pokračovat dál. „Máme připravenou další datovou sadu a ve spolupráci s ÚZIS oslovíme další tisíc respondentů a zeptáme se, jak se vyvinul stav jejich pacientů v současném období,“ uvedl.
Kdybych se naklonovala, pacientů by bylo víc
Psychiatrička Angela Holubová z ambulance na pražské klinice na I. P. Pavlova tvrdí, že sice necítí nárůst počtu pacientů, ale to je způsobené tím, že její ordinace je stále naplněná. „Pandemie nepandemie, pořád máme plno. Kdybych se možná naklonovala, tak bych mohla přijmout více pacientů,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv.
Její pacienti se v aktuálním období o něco víc strachují o pracovní či finanční záležitosti. „Když vám zavřou hospodu, přijdete o příjem, tak toho se teď víc bojí. Ale já je učím v rámci psychopomoci různé techniky, tak to zvládají zatím celkem dobře,“ říká Holubová.
Kromě počtu pacientů zůstal na předpandemickém stavu také počet sebevražd. „Před pandemií i teď mám v ordinaci nulu,“ uzavřela pražská psychiatrička.
